V úterý 19. března se na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě po roce konalo pokračování tradiční Studentské vědecké konference Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Letošní ročník přilákal neobvykle vysoký počet vystupujících – v učebně M13 na Masarykově třídě zaznělo hned patnáct příspěvků, což bylo v porovnání třeba s loňským ročníkem takřka dvojnásobek. Mezi vystupujícími byli studenti a studentky různých zaměření i v různých fázích studia, od prvního ročníku bakalářských programů až po závěrečné ročníky z navazujícího magisterského studia.
Podobně jako v předchozích letech také letošní program ukázal značnou šíři i heterogenitu odborných témat a odvětví, kterým se jednotlivé studijní programy ÚBK věnují. Vedle sebe tak zazněly příspěvky orientované literárněvědně, jazykovědně a kulturnědramaturgicky. Vystupující se postupně zaměřili na českou prózu jak první poloviny 20. století na příkladě děl Václava Řezáče či Egona Hostovského (Eva Levayová, Adam Krybus), tak i současnosti, zde zastoupené románem Pavla Kolmačky (Barbora Pravda). Další příspěvky se věnovaly literatuře faktu pro děti (Sára Kolbová) a leporelům Františka Hrubína (Natálie Malíková) či prolnutí literatury s hudbou (Klára Peschková). Obdobně podnětnou částí byla také dvě vystoupení o původu či recepci Oráče z Čech (Petr Straka, Marie Šímová) nebo pojednání o nových překladech tvorby Tadeusze Micińského (Tomáš Fiurášek). Lingvistické příspěvky nabídly třeba analýzu jazykových prostředků v tvorbě Zdeňka Svěráka (Sára Cabalová), gramatického a komunikačního aspektu vokativu (Aneta Toboříková) nebo také výzkum komunikační úrovně u dětí batolecího a předškolního věku (Izabela Varga). V neposlední řadě nelze opomenout ani témata spjatá s kulturní dramaturgií a divadlem, kdy vystupující představili organizaci mezinárodního festivalu Edinburgh Fringe (Jana Bočková), specifika práce s dramatickým textem (Tomáš Chudoba) či analýzu nadále tabuizovaných, avšak podstatných sociálních témat v současných divadelních inscenacích (Marie Vonzino).
Jak je z uvedeného patrné, výsledný program byl pestrobarevný a nadmíru zajímavý. Díky různorodosti příspěvků si vskutku všichni posluchači mohli snadno najít to své. Konference se nadto po celou dobu konání nesla v příjemné atmosféře a po každém příspěvku následovala podnětná a kolegiální diskuze. Tomu ostatně napomohla také skutečnost, že i letos dorazilo poměrně značné množství zájemců z řad studentů i mnohých vyučujících, a to včetně vzácného hosta – paní docentky Bednaříkové z olomoucké FF UP. O dotazy ani komentáře s mezioborovými přesahy tak nebyla nouze.
Jakub Záhora, foto Iveta Bačkovská
