Bohemisté ze Slezské univerzity se aktivně zapojili do 5. zimní školy makedonštiny
Zimní škola makedonštiny, již 5. v řadě, která se letos konala v online formátu od 27. ledna do 1. února, nabídla účastníkům nejen zlepšení jazykových dovedností, ale otevřela také cestu k hlubšímu porozumění makedonské kultuře a historii v kontextu balkánského regionu a posílila mezinárodní spolupráci mezi univerzitami.
Zimní škola, která byla financována ze strany UKIM (Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji), nalákala studenty z 18 zemí: Austrálie, Albánie, Bulharsko, Itálie, Mongolsko, Čínská lidová republika, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, USA, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Maďarsko, Chorvatsko a Česká republika. Část programu byla věnována 80. výročí makedonské abecedy a makedonského pravopisu, jakož i uctění velikánů makedonské literatury a kultury, jako jsou Grigor Prličev а Konstantin Miladinov (k příležitosti 195. výročí narození obou), Ante Popovski (70. výročí první sbírky básní), Taško Georgijevski a Živko Čingo (90. výročí narození obou). Přednášky a diskuze na tato témata umožnily studentům i pedagogům hlubší porozumění specifikům makedonské kultury a literatury.
Zimní školu svým projevem uvedla prof. dr. Biljana Angelova, rektorka Univerzity sv. Cyrila a Metoděje, následovaná prof. dr. Kristinou Nikolovskou, ředitelkou zimní i letní školy. Oběma patří poděkování za poskytnutí možnosti se zúčastnit. V rámci slavnostního zahájení se na účastníky zimní školy prostřednictvím videovzkazu obrátila i prezidentka Republiky Severní Makedonie Gordana Siljanovska-Davkova, jež je oficiální patronkou školy. Ve svém proslovu zdůraznila klíčovou hodnotu makedonského jazyka jako základního kamene makedonské národní a kulturní identity, vyzdvihla jeho schopnost otevírat nové horizonty.
Z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě se do programu zapojili tři studenti studijního programu Český jazyk a literatura (kteří byli vybráni z více přihlášených kandidátů) a jedna vyučující. Všichni tři studenti navštěvovali začátečnickou skupinu, v níž pod vedením lektorky Eleny Ďordiovské poznávali zejména základy makedonského jazyka, a to tak, aby byli schopni komunikovat v běžných situacích. Byla to pro ně příležitost rozšířit jazykové dovednosti a seznámit se se specifiky jednoho ze slovanských jazyků, který výrazně tenduje od flexe k analytičnosti. Kromě této začátečnické skupiny bylo možné se účastnit i dalších úrovní, včetně středně pokročilých a pokročilých kurzů.
Účastníci pokročilých úrovní měli možnost se zapojit do skupiny zaměřené na makedonskou kulturu a literaturu. Program této skupiny zahrnoval přednášky odborníků na témata, která se týkala výše uvedených jubileí (např. Živko Čingo a magický realismus), ale i témata, jako jsou např. sémiotika makedonské tradiční ornamentiky, poetické folklorní žánry a makedonská kulturní identita, Ochridská literární škola, ženský princip ve středověkém beletristickém díle, tzv. makedonská otázka v rámci národního obrození, pronásledovaný člověk a jeho dočasná existence, dialog současné makedonské literatury s výtvarným uměním aj.
Jedním z kreativnějších bodů celého programu byla překladatelská dílna, kterou vedla dr. Slavica Sviderska a která se konala každý den. Účastníci z řad studentů a pedagogů z pokročilého kurzu se zde podíleli na překladech a přebásnění textů významného makedonského básníka Anta Popovského. Tyto překlady budou součástí sborníku, který bude publikován na konci letního semestru a stane se cenným příspěvkem k makedonistickým studiím.
Ante Popovski – Zošto da strachuvam
Odpolední program zahrnoval prezentace makedonských iniciativ a projektů, jako je platforma „Буки“ (BUKI) na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji nebo akademická mobilita v rámci CEEPUS programu, o které hovořila koordinátorka dr. Gordana Aleksova. Program CEEPUS, do kterého je zapojena i Slezská univerzita v Opavě, nabízí studentům možnost strávit měsíc či více na UKIM ve Skopji a vyučujícím příležitost absolvovat týdenní přednáškové pobyty na UKIM, příp. delší výzkumné pobyty. Rovněž tak naše univerzita může na semestr či více přijímat studenty z Makedonie. V letním semestru 2025 tuto možnost využijí 3 makedonští studenti, kteří budou v březnu studovat na Slezské univerzitě v Opavě.
Díky zvýšenému zájmu o zimní školu makedonského jazyka, kultury a literatury budou mít studenti opavské bohemistiky příležitost zúčastnit se letního semináře v Ochridu, která se tradičně koná v srpnu, a získat další cenné zkušenosti v oblasti makedonistiky.
Zimní škola tak nejen přinesla studentům cenné vědomosti o jazyce a kultuře, ale také posílila spolupráci mezi našimi univerzitami.
Účast na zimní škole letos měla i přidanou osobní hodnotu zejména pro dva ze tří opavských studentů, protože jsou přímými potomky dětí, které prchaly před občanskou válkou v Řecku – tedy potomky makedonských dětí z tzv. Egejské Makedonie. První vlaky s těmito dětmi, které musely opustit domov a hledat útočiště, dorazily do Mikulova v roce 1948. Z etnicky různorodých dětí se jich do Řecka vrátila jen malá část, většina zůstala v Československu a založila vlastní rodiny. K setkání s makedonskou částí rodiny už v mnohých případech nedošlo.
Téma občanské války v Řecku a egejských Makedonců je v makedonské literatuře jedním z velmi důležitých, kupř. i v díle zmíněného Taška Georgievského, například v knihách Černé sémě (1966) a Červený kůň (1975). Tyto knihy byly zfilmovány v letech 1971 a 1981 a k vidění byly i v České republice, a to na Vsetínském filmovém festivalu v roce 2015.
Troufám si tvrdit, že pro potomky těchto „egejských dětí“ byla účast na zimní škole důležitá nejen z hlediska osvojení si jazyka předků, ale mohla také přispět k mezigeneračnímu přenosu a k uchopení vlastní identity.
Zkušenosti studentů studijního programu Český jazyk a literatura Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě se zimní školou makedonského jazyka, literatury a kultury
Proč jsem absolvoval/a zimní školu makedonského jazyka, literatury a kultury?
Bartošíková Markéta, studentka programu Český jazyk a literatura, 1. ročník, kombinovaná forma, píše:
Zimní škola makedonského jazyka, literatury a kultury mě přitahovala z několika důvodů. Můj zájem o makedonistiku má díky mým makedonským kořenům hlubší osobní rozměr. Byla zde snaha o propojení s vlastní kulturou a rodinnými kořeny. Během studia se mi otevřela nová perspektiva, jakým způsobem je makedonský jazyk vnímán a používán.
Během kurzu jsem se naučila nejen základy makedonštiny – gramatiku, slovní zásobu a výslovnost, ale i mnoho o makedonské kultuře, tradicích a literatuře. Kromě lingvistických dovedností jsem měla možnost seznámit se s významnými autory, jejich díly a kulturním kontextem, který formoval makedonskou společnost. Tato kombinace jazykových znalostí a kulturního povědomí mi umožnila nejen pochopit, jak Makedonci vnímají svůj jazyk a kulturu, ale i jak tyto aspekty ovlivňují jejich každodenní život.
V budoucnu plánuji využít získané znalosti nejen v osobním, ale i studijním (akademickém) životě. Znalost makedonštiny by mi mohla pomoci při psaní bakalářské práce zaměřené právě na makedonistiku. Zimní škola makedonského jazyka, literatury a kultury mne natolik nadchla, že bych se ráda zúčastnila i letní školy, která se bude konat v Ochridě.
Jedním z nejcennějších zážitků studia na zimní škole pro mě byla možnost diskuze s rodilým mluvčím (lektorem) a poznání jeho pohledu na makedonský jazyk a kulturu. Tyto interakce mi pomohly nejen zlepšit jazykové dovednosti, ale přiblížily mi i vnímání Makedonců, což je pro hlubší porozumění jakémukoli jazyku a kultuře nezbytné. Tímto bych chtěla vyzdvihnout práci lektorky Елена Ѓорѓиовска za její profesionální přístup. Dále bych nechtěla zapomenout na Mgr. Kristýnu Dufkovou, Ph.D., díky které jsem měla možnost zimní školu makedonštiny absolvovat.
Budoucím účastníkům zimní školy makedonského jazyka, kultury a literatury bych doporučila, aby byli otevřeni novým zkušenostem a nebránili se výzvám. Pro začátečníky se může seminář jevit jako náročný, ale pokud do něj vloží úsilí a trpělivost, odměnou mu bude nejen nová jazyková dovednost, ale i fascinující vhled do kultury, kterou možná dosud neznal. Také bych doporučila se co nejvíce zapojovat do diskuzí a komunikace s ostatními účastníky i lektorem, protože především tohle mi pomohlo výrazně zlepšit jazykové dovednosti.
Jak jsem řekla na semináři… Já žiji v Česku, ale jас имам Македонија во срцето.
Adéla Boglevská, studentka sdruženého plánu: Angličtina a Český jazyk a literatura, 1. ročník, prezenční forma, píše:
Rozhodla jsem se zúčastnit se zimní školy makedonštiny hned z několika důvodů. První z nich je ten, že se ráda učím nové jazyky a jeden z mých cílů v této oblasti je naučit se azbuku. Což, jak jsem zjistila, je docela podobné makedonské abecedě. Dalším důvodem je skutečnost, že můj dědeček pochází z Makedonie, kde má stále svoji část rodiny. Proto mě to inspirovalo se naučit něco málo z jeho rodné řeči.
Na začátek musím zmínit, že jsem byla ve skupině pro začátečníky, protože jsem se s podobným jazykem dosud nesetkala. Celkové pojetí zimní školy se mi velmi líbilo a vyhovovalo mi. Měli jsme každý den zhruba pět lekcí, mezi kterými byly dostatečné pauzy. Během každého dne jsme se věnovali jak gramatice, tak čtení. Nesměl chybět ani poslech či užitečná slovní zásoba. Ale hlavním důvodem, proč byl tento výukový týden tak záživný, bylo díky naší paní lektorce, která na nás mluvila nejen anglicky, ale také makedonsky. Byla velmi příjemná a stále se usmívala. Neměla problém nám odpovědět na jakoukoliv otázku. Dávala nám také domácí úkoly, které nám později opravila a okomentovala, a poskytla nám nepřeberné množství materiálů, učebnic a cvičení, které můžeme využít v budoucnu.
Je samozřejmě pravda, že týden je krátká doba na to, naučit se nový jazyk. Ale i přes to si myslím, že nám zimní škola makedonštiny poskytla skvělý základ do budoucna. Určitě bych tuto zkušenost doporučila dále a jsem moc ráda, že jsem měla příležitost a odvahu se letos zúčastnit, i když jsem mířila do neznámých vod.
Daniel Šimáček, student programu Český jazyk a literatura, 3. ročník, kombinovaná forma, píše:
Na zimní školu makedonštiny jsem se přihlásil kvůli zájmu o slovanské jazyky, který ve mně vzbudilo studium staroslověnštiny. Již v minulosti jsem se snažil naučit základy ruštiny nebo polštiny, při samostudiu mi však chyběl kontakt s rodilými mluvčími nebo se skupinou dalších studentů a na dlouhodobější kurzy jsem neměl příliš času a prostoru. Dlouhodobě mě také fascinuje balkánská historie a kultura, proto jsem neváhal využít možnost zúčastnit se této šestidenní zimní školy.
Zpočátku jsem byl skeptický, zda je vůbec možné se za šest dní z nulové znalosti jazyka dostat na takovou úroveň, aby byl člověk schopen v daném jazyce do jisté míry konverzovat. Po zhruba dvou dnech začátečnického kurzu jsem však zjistil, že to možné je. Byť naše skupina byla celkem početná (přibližně nás bylo dvacet), tak díky skvělé struktuře, tempu a přístupu naší lektorky dostával každý z nás prostor k tomu, aby si mohl makedonštinu „osahat“.
Po uvedení do základních gramatických pravidel a slovíček jsme byli ihned vedeni k četbě a psaní vět a posléze i kratších textů v makedonštině, což jen urychlilo naši akvizici jazyka. Lektorka nás navíc každý den zásobovala potřebnými materiály a zadávala domácí úkoly, které ovšem nepůsobily nikterak otravně, tedy tak, jak to známe ze základních a středních škol. Plnění těchto domácích úkolů pro mě bylo naopak potěšením, neboť jsem na nich mohl každý den pozorovat svůj pokrok.
Celých šest dní tedy v naší skupině panovala nadmíru pozitivní nálada z toho, že máme tu možnost učit se tak zajímavému jazyku jakým je makedonština a poznávat tak zároveň novou kulturu. Příjemným ozvláštněním bylo národnostní složení naší skupiny – kromě mě a dvou kolegyň z Česka skupinu tvořilo studentstvo ze Slovenska, z Maďarska, Turecka, Ruska, Rumunska, a dokonce i z Číny.
Na závěr mohu tedy jen říct, že zimní škola makedonštiny byla pro mě naprostým zážitkem, a to i navzdory její online formě. Nelze než ji všem doporučit – ať už je vaše motivace pro učení se makedonštiny jakákoli, účastí na této zimní škole si zájem o tento krásný jazyk zcela jistě prohloubíte.
Kristýna Dufková