Ve dnech 6. až 8. května 2025 se na Filologické fakultě „Blaže Koneského“ Univerzity sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji konala jubilejní mezinárodní konference s názvem „Makedonský jazyk – 80 let od kodifikace“. Konferenci uspořádala Katedra makedonského jazyka a Katedra makedonské literatury a v rámci makedonského prostředí šlo o mimořádnou událost, poněvadž kodifikace představuje jeden z vrcholných aktů v dějinách každého jazyka – je symbolem jazykového a kulturního rozvoje a vědomého utváření identity.
Proces kodifikace makedonského jazyka jako spisovného a oficiálního jazyka byl završen v květnu a červnu roku 1945. Dne 5. května 1945 byla oficiálně schválena makedonská abeceda, založená na principu „jedna hláska – jedno písmeno“. O měsíc později, 7. června 1945, následovalo přijetí prvního pravopisu makedonského jazyka.
Oslavy kulatého výročí kodifikace makedonštiny byly doprovázeny prezentací aktuálních témat týkajících se aplikované lingvistiky, současných i minulých standardizačních procesů i využívání korpusových dat v jazykovém plánování. Makedonština jako relativně mladý spisovný jazyk čelí při své kodifikaci specifickým výzvám, které byly předmětem řady příspěvků.
Konference se aktivně z naší katedry zúčastnila dr. Kristýna Dufková, která přednesla příspěvek věnovaný verbům dicendi v českém překladu díla Vlady Uroševitě (v rámci projektu SGS/4/2025).
Konference se účastnili nejen makedonští filologové, ale také makedonisté z Polska, Slovenska, Česka, Srbska, Chorvatska a Itálie.
Současně se podařilo navázat nové profesní kontakty a domluvit možnosti další spolupráce v rámci sítě CEEPUS, což otevírá dveře dalším výměnným pobytům a společným výzkumným aktivitám, zejména s prof. d-r Gordanou Aleksovou (lingvistika, didaktika), prof. m-r Ivanem Antonovským (makedonská literatura) a prof. d-r Jasminkou Delovou-Siljanovou, makedonskou bohemistkou, která překládá a vydává současné české texty do makedonštiny. Byly rozebrány možnosti studia našich studentů na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji, jakož i makedonských studentů v Opavě, z nichž již 3 v tomto semestru program využili. Byly probrány i možnosti vzájemných oponentur závěrečných prací. Kontakt byl navázán také se současnými makedonskými spisovateli, jejichž díla je s jejich svolením možné přeložit, příp. i dramatizovat, pokud by byl zájem.
V rámci doprovodného programu se konala i exkurze do rodného domu Blaže Koneského v obci Nebregovo, která měla nejen kulturní, ale i silně symbolický význam. Připomněla historické okolnosti kodifikace jazyka a jeho význam pro formování moderní makedonské identity, literatury a kultury.

Kristýna Dufková