Český jazyk a literatura

Home » 2020 » Prosinec

Monthly Archives: Prosinec 2020

30 popsaných let X – Zuzana Kultánová

Augustin Zimmermann, úryvek

KUltanova

Je neděle po obědě a Augustin Zimmermann se zvedá k odchodu. Rachotí ošoupanou židlí a jeho žena se ptá, kam to zase jde a kde vzal peníze na chlast. Zimmermann, vysoký muž s pronikavě modrýma očima, ji odbyde chrchly sprostých slov. „Co se do mě pořád sereš!“ S cvaknutím kliky se obrací do nedělního odpoledne a mumlá cosi o staré ludře. Stará ludra doprovází jeho postavu povzdechem. Škoda slov, která by jím protekla jako voda skrz vykuchanou rybí hlavu. Skládá žilnaté ruce do klína, pak se v ní cosi vzepře a hází po dveřích hliněný hrnek. Ten se protivně nahlas rozbije na několik kusů. Pár minut je ticho. Žena hledí chvíli do prostoru, poté se zvedne, sbírá střepy, ty chrastí a rozbíhají se po podlaze jako rtuť. Byl to poslední slušný hrnek, který měli. Vyhazuje zbytky hrnku před dům, ať se o ně klidně někdo zabije. (Pokračování textu…)

30 popsaných let IX – Ivana Kašpárková

***

IK

Své pokroky hodnotím obětní symbolikou na oknech.

Vina čmuchá kolem jako špatně vycvičený pes.

Nesuď se tak tvrdě, když jsi od přírody měkká,

slyším slova atakovat mantinely mého světa.

Úděl se tváří jako usmíření.

Každé ráno při cestě do práce se nelibě

zdravím s minulostí, cestou nazpět ji vítám

jako jediný světlý bod.

 

Dělí nás frekventovaná silnice:

převaděč na mě blýská zlatým zubem

a fosforeskující vestou,

i přes pokročilý věk flirtuje.

Láká mě představa vybočit z předem

naplánovaného směru

a přejít silnici se zavřenýma očima.

 

Ivana Kašpárková absolvovala Českou literaturu v roce 2013. Pokračovala pak studii v Ostravě a Olomouci. Nyní pracuje jako učitelka českého jazyka na základní škole v Opavě. Nedávno vydala v nakladatelství Perplex básnickou sbírku Numeri.

30 popsaných let VIII – Robert Hladil

Zahánění strachu123464536_794680044647356_3078391706198045716_n

 

Delší než čekání

na šťastnou náhodu

je zápach prázdnoty

vždy po tvém odchodu

 

kratší než poznání

marnosti života

jsou tvoje doteky

dlouhá je samota

 

bojíš se zklamání

míváš strach z neznáma

srdce ti napoví

všechno je před náma

 

Robert Hladil absolvoval magisterskou češtinu v roce 2002. Po studiích montoval vozy BMW v Mnichově, vařil v restauraci v Marylandu, učil čtyři roky na soukromé střední škole v pražských Vysočanech a pracoval v PR. Vydal tři sbírky poezie: Jen tak… (2000), Básně v póze (2002) a Duševní sponzor (2009). V současnosti je spolumajitelem komunikační agentury Epic PR.

30 popsaných let VII – Gabriela Ženatá

Já – Ty?Dsc_6096

 

Tvář

dere se ulicí,

s betonovou maskou

nesnáší ty věci

ty hlavy, ty nohy,

to lidské maso,

tlející městem v hodinách

ubitých hromaděnými předměty,

říkám já-ono

kde je já-ty?

Zahltit předměty

požrat je namístě nemístně

v konzumu válet se

obléct se taškami

vitrínou spatřit se… (dýchá na sklo?)

(Pokračování textu…)