V polovině května 2025 se v Portugalsku uskutečnil mezinárodní vzdělávací program BIP (Blended Intensive Programme), organizovaný v rámci aliance STARS EU. Programu se zúčastnily dr. Magdaléna Lapúniková a dr. Kristýna Dufková, které zde nejen rozvíjely vlastní odborné kompetence, ale především navazovaly nové kontakty – jak s představiteli partnerských univerzit, tak s institucemi, s nimiž dosud spolupráce neprobíhá.
Program byl zaměřen na inovativní a kreativní přístupy ve vysokoškolské výuce, především v oblasti práce s reáliemi, smyslové edukace, vizuální gramotnosti a interpretace mikroregionu. Zahraniční část programu proběhla v termínu od 19. do 23. května 2025 na pracovištích Polytechnické univerzity v Bragançe (také na detašovaném pracovišti v Malhadas). Program nesl název „Unlocking Imagination!“ a byl veden Jacintou Costou a Carlosem Costou. Workshopy pak byly odborně vedeny též Isabel Sá.
Workshopy svým účastníkům poskytly nejen nové didaktické metody, ale především nový pohled na to, jak lze obsah univerzitního kurikula uchopit v souladu s reálným kontextem, smyslovou zkušeností a aktivním učením, a byly uspořádány tak, aby jednotlivé aktivity navazovaly na sebe v logické a smysluplné posloupnosti – od vnímání místa přes zpracování témat až po tvorbu a sdílení výstupů.
Celý program byl postaven na základních pedagogických principech, které se promítaly do jednotlivých fází aktivit. Důraz byl kladen na motivaci účastníků a respekt k jejich individuálnímu vnímání. Nejprve probíhalo mapování a výzkum prostředí. Získané podněty, předměty a vztahy byly v další fázi tříděny a analyzovány – s cílem nalézt hlubší významové vrstvy daného místa, rozvíjení příběhů a určování témat, která by mohla sloužit jako základ pro výukové nebo interpretační aktivity. Výstupy z výzkumu a analýzy pak byly vizualizovány, a to jak při individuální práci, tak i při skupinové práci. Při vizualizaci se pracovalo nejen s výtvarnými technikami, ale také s multimediálními prvky, důraz byl kladen na názornost. Výsledkem pak byly prototypy, které byly testovány a podrobovány reanalýze a různým interpretačním rámcům. Následovaly fáze iterace, při níž se návrhy revidovaly, a implementace, při níž docházelo k přenosu získaných zkušeností do vlastního prostředí, tj. jak by mohly být tyto aktivity začleněny do vysokoškolské výuky a jakým způsobem by mohly přispět k obohacení konkrétních studijních oborů, seminářů a projektů.
Metodické postupy práce i témata byly přizpůsobeny agrikulturnímu prostředí mirandéského regionu, které je dnes úzce spojeno s obnovou tradičních řemesel, jako je zpracování ovčí vlny, tkaní, výroba mléčných produktů, drobné zemědělství, vše s přímou návazností na udržitelnost. Důraz byl přitom kladen na uchovávání kolektivní paměti, vztahu k půdě a mezigenerační předávání znalostí, jakož i na edukaci zaměřenou na environmentální odpovědnost a kulturní kontinuitu. V návaznosti na tato aktuální témata byla jako případová studie zvolena práce s tradičními produkty a jejich zpracováním.
Součástí programu byly také exkurze do místních závodů a k místním umělcům – setkání probíhalo se zástupci Národní asociace chovatelů ovcí plemene Churra Galega Mirandesa, Asociace chovatelů mirandéského skotu, Asociace pro studium a ochranu oslího chovu, představeno bylo nové Centrum pro rozvoj a šlechtění původních plemen i dílna Cutelaria Martins, tradiční rodinná firma specializující se na ruční výrobu nožů, návštěva proběhla v ateliérech paní Fátimy a paní Celiny, které udržují tradiční řemesla v okolních vesnicích.
Program pro účastníky znamenal výrazný posun v uvažování o výuce na vysoké škole. Umožnil jim zažít výuku, která staví na reálném prostředí a konkrétním zážitku, ne na abstraktním přenosu informací, a získat inspiraci pro vlastní semináře. Umožnil poznat a vyzkoušet metody, které aktivizují studenty a dávají jim prostor spoluutvářet výukový obsah. Dal účastníkům možnost uvědomit si sílu smyslového vnímání jako výchozího bodu pro hlubší porozumění daného tématu.
Z poznatků z programu lze jistě vycházet zejména při tvorbě zadání, která budou podněcovat smyslové i analytické přemýšlení. Přínosem bylo také uvažování o podpoře participace studentů – aktivním zapojením do výuky nejen jako příjemců, ale i jako spolutvůrců.
Jako nepřínosnější však s kolegyní vnímáme podněty k inovaci evaluace – tj. k zapojení reflexe, kolektivního i individuálního hodnocení.
Pobyt v Portugalsku v rámci BIP pro nás tak znamenal nejen obohacení našeho didaktického repertoáru, ale především potvrzení toho, že propojení smyslové zkušenosti, práce s prostředím a důrazu na iteraci i individuální reflexi práce se jeví jako nosná koncepce pro budoucnost vysokoškolského vzdělávání.

Kristýna Dufková