Český jazyk a literatura

Home » Articles posted by Oddělení literatury

Author Archives: Oddělení literatury

Libor Martinek vydal knihu o karvinském rodákovi Gustawu Morcinkovi

V říjnu tohobálka knihy Gustaw Morcinek - Monografie (nakl. ATUT, Vratislav 2023)oto roku vyšla pod hlavičkou renomovaného polského nakladatelství ATUT nová kniha docenta Libora Martinka z Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Monografie, kterou finančně podpořila Vratislavská univerzita, se zabývá osobností a literárním dílem karvinského rodáka Gustawa Morcinka (1891–1963). „Jedná se pravděpodobně o jednu z nejpozoruhodnějších postav polské literatury Těšínského Slezska 20. století,“ říká o tomto prozaikovi, dramatikovi, publicistovi a v neposlední řadě také vězni nacistických koncentračních táborů Libor Martinek. (Pokračování textu…)

Nová publikace o undergroundu

obálka hnědá-tisk_2V září loňského roku se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví konala mezinárodní konference „Underground a druhá kultura ve střední Evropě – Underground i druha kultura w Europie Środkowej“. Z příspěvků, které během ní přednesli odborníci z Česka, Polska i Slovenska, nyní vychází stejnojmenná kolektivní monografie. K vydání ji edičně připravil docent Libor Martinek a spolu s ním z pracovníků našeho ústavu přispěli také Pavla Bergmannová, Jakub Chrobák a Marek Timko. Naleznete v něm však také mnoho zajímavého od autorů z dalších akademických a univerzitních pracovišť v Praze, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Poznani, Nitře či Bratislavě.

„Věříme, že kolektivní monografie nepochybně posílí interkulturní komunikaci a spolu s tím i česko-polsko-slovenské vztahy,“ říká editor Libor Martinek. Celý projekt ostatně vznikl díky úzké spolupráci Slezské univerzity v Opavě a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, podpořilo jej též Česko-polské fórum při Ministerstvu zahraničí ČR.

Podrobnější informace k publikaci si můžete přečíst také zde: https://www.slu.cz/fpf/cz/aktuality/15/2275.

Čtenářská dílna na ÚBK

0V4A1811Studenti Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU a nejen oni se v pondělí 24. dubna zúčastnili mimořádného zážitkového semináře. Na půdě opavské fakulty se konala čtenářská dílna Kapuce od mikiny, kterou vytvořily lektorky a metodičky z organizace Celé Česko čte dětem. Program dílny je úzce propojený se stejnojmennou sbírkou povídek patnácti známých českých autorek a autorů, v níž se beletristickou cestou pojednává o aktuálních problémech dětí a mladistvých: o předsudcích, (kyber)šikaně, tlaku okolí a stresu, anorexii či třeba závislosti na sociálních sítích. Pod vedením lektorek Petry Hnikové Charmite a Terezy Juchelkové si tak účastníci semináře mohli na vlastní kůži zakusit třeba to, co prožívá hrdinka z textu Vratislava Maňáka No more drama, která utíká před svou rodinou, okolním světem – a v důsledku i před svým životem. (Pokračování textu…)

Studentská vědecká konference ÚBK 2023

335882765_948673216153310_7419537354912266406_nOsm statečných vystoupilo na Studentské vědecké konferenci, kterou tradičně pořádá Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU. Program letošního ročníku, konaného v úterý 14. března 2023 v učebně M10 na Masarykově třídě, opět nabídl zajímavé práce ze všech oborů vyučovaných na našem ústavu.

(Pokračování textu…)

Popularizační publikace o slezských nářečích

nareci_obalkaDíky podpoře projektu „Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě“ vznikla populárněvědná práce o slezských nářečích, především na Opavsku. Autoři Zbyněk Holub a Roman Sukač se specifiky slezských nářečí v kontextu historického vývoje regionu Opavska i vývoje českého jazyka; nechybí uvedení do základních pojmů dialektologie a metod dialektologického výzkumu a přiblížení dosavadního výzkumu slezských nářečí.

Knížka Slezská nářečí a jejich projevy na Opavsku a v přilehlých lokalitách v kontextu širšího Slezska je díky grantové podpoře neprodejná a je ji možné získat na ÚBK.

Studentská konference ’22

PoIMG_4190 „covidovém“ pouze online ročníku 2021 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v úterý 5. 4. 2022  tradiční Studentskou vědeckou konferenci opět prezenčně. V učebně M 10 na Masarykově třídě se představilo celkem osm prací ze všech oborů, které se na ÚBK vyučují. Řada příspěvků přinesla nové poznatky a zároveň se posluchárnou nesl i společný smích. Konference se zúčastnili studenti bakalářských i magisterských oborů.

Pokud jde o zacílení konference, převažovala témata literární. Jednak z národní literatury (Eva Levayová: Zobrazení chudoby ve Vlčí jámě J. Glazarové; Vojtěch Říha: Zhudebněná poezie Bohuslava Reynka; Tereza Opršalová: Ivův román jako román mladé deziluze). Jednak z oblasti světové literatury (Jáchym Andrýsek: Úvod do čtení Joyceova Odyssea, Veronika Jiříčková: Mýty a legendy v díle A. Sapkowského). Nechyběla ani práce věnující se srovnání různých uměleckých médií (Michaela Olšavská: Jáma a kyvadlo a Švankmajerova filmová intepretace), dále práce studentky kulturní dramaturgie vztahující se ke vztahu divadla a obrazové složky (Tereza Krejčová: Kamera, akce, Nighthawks aneb Pokus o interpretaci Hopperova obrazu). Z oboru knihovnictví dvojice autorek představila možnosti využití moderních technologií v heuristice a uchovávání archivních zdrojů (Klára Kováčová –  Ing. Ivana Kyselová, Ph.D.: Robot čte rukopisnou kuchařskou knihu z roku 1667? (Výzkum použití umělé inteligence při zpřístupnění archivního písemného dědictví)).

Učebna M 10 byla po celou dobu konání akce velmi slušně zaplněna a studenti i pedagogové tak mohli nerušeně a klidně rozmlouvat. Diskuze i samotné příspěvky přinesly celou řadu cenných postřehů. Ukázalo se, že právě pestrost nabízených oborů a možnost konfrontovat různé úhly pohledu na umění jsou živou a důležitou součástí činnosti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Zároveň se tak znova otevřela otázka většího a hlubšího propojování studentů jednotlivých oborů, zkrátka se potvrdilo, že otázka mezioborovosti není na ÚBK frází, ale zažívanou a zakoušenou realitou.

Jakub Chrobák

Týden Akademie věd na ÚBK

1636615751684

 

 

 

 

V rámci Týdne Akademie věd (dříve Týden vědy a techniky) se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví uskutečnila ve čtvrtek 4. 11. 2021 přednáška dr. Jakuba Sichálka Nejvýznamnější dílo naší starší literatury – čekejte překvapení… Jejím předmětem – překvapení již nyní můžeme prozradit i těm, kdo se nemohli zúčastnit – bylo německy psané dílo vzniklé v Čechách okolo roku 1400: Oráč z Čech městského notáře Jana z Žatce.

Nová barokistická publikace

barokoPéčí redaktora Libora Martinka vychází v těchto dnech kolektivní monografie České a polské literární baroko.
Jednotlivé kapitoly knihy jsou většinou rozšířením příspěvků ze stejnojmenné konference, která se uskutečnila 17. září 2020 na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě. Konferenci i publikaci podpořil grant Česko-polského literárního fóra Ministerstva zahraničí České republiky, jehož řešitelem byl doc. Martinek a partnerskou zahraniční institucí se stala Academia Europea Sarbeviana, zastoupená dr. Teresou Kaczorowskou.
Hlavní část knihy je věnována osobnosti a tvorbě polského básníka, jezuitského kněze, kazatele a učence Macieje Kazimierza Sarbiewského, erbu Prawdzic (1595–1440), a recepci jeho díla v českých zemích i na Slovensku. Další část kolektivní monografie se věnuje např. česko-polským literárním vztahům barokního období v cestopisné a memoárové literatuře, v poutních písních, duchovních eklogách či pastorální poezii. V knize nalezneme také studii o proměnách češtiny v textech barokních kazatelů nebo kapitoly o dalších pozoruhodných literárních osobnostech baroka (Martin Filadelf Zámrský, Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Stanisław Samuel Szemiot aj.). Závěr knihy patří úvahám o barokním romantismu Juliusze Słowackého a románu Aloise Jiráska Temno.

Libor Martinek vydal knihu o Pawłu Kubiszovi

kubiszNová monografie Libora Martinka, vydaná ve vratislavském nakladatelství ATUT, je věnována polskojazyčnému těšínskému spisovateli, jenž jako první přesáhl rozměr regionálního písemnictví kraje. (V próze se to podařilo ve stejnou dobu rodákovi z Karviné Gustawu Morcinkovi, jenž na rozdíl od Kubisze po první světové válce zůstal v Polsku a usadil se ve Skoczowě.)

(Pokračování textu…)

30 popsaných let XIX – Erika Zlamalová (díl závěrečný)

Vzpomínka

Čtrnáct let?! Píše se rok 2006, chystám se na studentskou konferenci v Trnavě s příspěvkem Mácha jako autorský mýtus. zlamalova erikaPříspěvek si vybavím stěží, oproti tomu silnou nejistotu, které sekundoval stud, ty se plíživě připomenou samy i po tolika letech. „Hodně štěstí – určitě to dopadne dobře!“, vyprovázel mne Jan Heczko. Obdobným entusiasmem oplýval i docent Jiří Urbanec. Člověk si pamatuje snad nejvíce ty chvíle, kdy musel překonat strach. A překonat nedůvěru v sama sebe jde bez výjimečných mentorů těžko. Děkuji, pánové, děkuji, Slezská univerzito, každá další zkouška, výstup před publikem, prezentace, je i díky vám již vítaným dobrodružstvím.

Erika Zlamalová absolvovala v roce 2007 obor Česká literatura. Po studiích spolupracovala s časopisem Týden, In magazínem Hospodářských novin, mezinárodním Festivalem spisovatelů Praha, Portálem české literatury a webem Literární.cz. Od roku 2011 pracuje v Knihovně Václava Havla a podílí se na digitalizaci Archivu Ivana M. Havla.