Jsem rád, že na Ústavu bohemistiky a knihovnictví se konečně začíná aspoň v určitých aspektech projevovat to, co by jej mělo zdobit – totiž prolínání různých přístupů a možností, jak prostředkovat literaturu a umění širšímu spektru zájemců a čtenářů. A věřím, že takový způsob práce s literaturou se postupně začne dotýkat i výuky na jednotlivých odděleních a studium literatury se stane ještě větším a ještě tajuplnějším dobrodružstvím.

Ovšem, o co jde?

V Absintovém klubu Les v Ostravě bylo 15. března pokřtěno DVD Moderní poezie do škol. V tomto klubu se ostatně už pět let schází rozmanitá parta básníků, herců, výtvarníků, sochařů, hudebníků, zkrátka nositelů současného alternativního umění, proto se při křtu naše oči dívaly jedním směrem. DVD je totiž skutečně namířeno mezi lidi, a podle toho, kolik vyřizujeme týdně objednávek a kolik disků putuje po celé republice do škol i mezi nadšence, zdá se, že mezi ty lidi i vykročilo. A také druhý čtvrtek v březnu bylo vidět, že DVD minimálně provokuje k zájmu. V podzemí Lesa se sešlo na 50 zájemců o poezii. Večerem jsem provázel, tak snad laskavý čtenář nepohrdne několika průhledy z jeviště do publika.

Trubky a kloaky

Podzemní prostory Lesa jsou dobrým místem pro čtení. Už sám prostor tu upozorňuje na jeden důležitý rozměr poezie, který se jaksi samozřejmě objevil i při křtu. Že totiž je to dnes s poezií trochu jako s původními křesťany. Málem se musí skrývat v podzemních norách, žije po svém, bez zvýšeného zájmu médií, a myslím, že jí to v lecčems pomáhá a sluší. Aspoň na pozorném poslechu veršů Davida Bátora a Ondřeje Hložka bylo vidět, že do sklepa Lesa přišla skupinka jakýchsi spiklenců a kumpánů – seděli pozorně, tiše třímali v rukou své nápoje, mezi nimiž dominovalo pivo, a propadali se do jazykových projevů vystupujících básníků. Už toto spojenectví, takto navázaný kontakt ukazuje, že sdílení společné řeči je zážitek, který se nedá nahradit ani koupit.

 Víc očí víc vidí.

Na celém projektu je vidět, jak funkční je, když se poezie najednou zmocní lidé s různými náhledy. Náplň DVD tak tvoří jak pohledy na literaturu z řad učitelů Ústavu bohemistiky a knihovnictví, Moniky Horsákové, Pavla Hrušky, Jakuba Chrobáka a Stanislavy Schupplerové, tak také záznamy a vidění studentů oboru Audiovizuální tvorba, kteří pod vedením Moniky Horsákové k básním vytvořili svérázné klipy. Jejich tvorbu ale podmínily i diskuze nad interpretacemi jednotlivých básní, a zde se zase mohli zapojit studenti české literatury i bohemistiky, a je ambicí dalšího dílu, v němž budou postupně vznikat klipy k básním evropských básníků, aby se právě studenti literatury zapojili ještě intenzivněji. V neposlední řadě do výsledné podoby zasáhly i hlasy, a to často hlasy profesionálních herců, které každé čtení povýšily na událost. Nešlo v sále neslyšet, jak intenzivně jej rozezvučely hlasy Přemysla Bureše, Františka Večeři, ale i řady dalších.

Vystupme z ulity.

Právě takovéto DVD ukázalo jednu velmi funkční věc. Vysoká škola, kromě jiného, může zdůraznit své právo na existenci mimo jiné i takovýmito projekty, které zaplňují mezery v metodických a didaktických pomůckách v rámci vzdělávání. Skrze ně je možné navazovat intenzivní kontakt s širší veřejností. Možná největším oceněním se tak stal takový vlasatý mladík, který přišel, a s neskrývaným výrazem chuligána, ale toho dobrého chuligána ala Sergej Jesenin, poprosil: „Můžu si vzít jedno i pro naši úču? Dost by mě zajímalo, jak se k tomu postaví.“ Vem si, hochu, vem si klidně dvě, kontaminuj. Účy, holky, kamarády, jedině tak máme jakous takous naději, že poezie bude dál žít.