S uzavírajícím se semestrem přichází čas rekapitulace nejen pedagogické činnosti, ale i dalších aktivit, které se v uplynulém semestru odehrávaly na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Bohatý byl v tomto semestru program pohostinských přednášek, z větší části spoluorganizovaný místní pobočkou Jazykovědného sdružení.

Velký zájem posluchačů vyvolala hned první přednáška, pořádaná 8. 10. 2019. Přes šedesát posluchačů tehdy vyslechlo přednášku Dr. Martiny Berrocal (Institut für Slawistik, Friedrich-Schiller-Universität Jena) Čím může přispět lingvistická analýza k výzkumu populismu? V současné době se populismus stal fenoménem charakteristickým pro současné politické dění. Velká část dosavadního výzkumu populismu se soustřeďuje na popis a jeho kategorizaci v rámci politologie. Vědci se nicméně shodují na tom, že nejvýraznějším rysem populistů je jejich jazyk a užívané komunikační strategie. Tato přednáška představila několik dosavadních lingvistických studií výzkumu jazyka populistů a načrtnula možnosti a eventuální problémy budoucího výzkumu v této oblasti.

Rovněž v říjnu, konkrétně 24. 10. 2019, zavítal na ÚBK doc. Mgr. Jiří Korostenski, CSc., ze Západočeské univerzity v Plzni s přednáškou, která byla věnována tématu Čeština a ruština pod vlivem kulturně historických souvislostí a tradic. Posluchači si z ní odnesli řadu velmi zajímavých podnětů k dalšímu srovnávacímu studiu lingvistických disciplín. Termínu kontrastivní metoda zkoumání, kontrastivní lingvistika (KL) se totiž v české jazykovědné literatuře užívá cca od konce 60. let minulého století. Obvykle se chápe jako souhrn lingvistických zkoumání, která vycházejí z kontrastu odlišných jazykových jevů nebo je stavějí do kontrastu.

V listopadu nás v rámci své krátké stáže navštívila doc. Dr. Danila Zuljan Kumar z Univezity v Nové Gorici a ze Slovinské akademie věd v Lublani. Pro Jazykovědné sdružení si dne 20. 11. 2019 připravila přednášku The Function of Contemporary Culture and Art in Revitalizing the Endangered Language and Reawakening of the Dying Culture and Identity. 18 účastníků si mohlo vyslechnout zprávu o výzkumu doc. Zuljan Kumar. Paní docentka se ve své vědecké práci zaměřuje na slovinskou dialektologii, zejména na studium dialektů tzv. pobřežní skupiny. V této souvislosti se zvláště zajímá o problémy jazykového kontaktu mezi nepříbuznými jazyky v jazykové větvi, tzn. mezi západními slovinskými dialekty a sousedními románskými nářečími. V poslední době se také zaměřuje na sociolingvistické otázky v rámci jazykového kontaktu ve vícejazyčných společnostech. Podílí se na přípravě slovinského lingvistického atlasu.

Vedle této veřejné přednášky se také doc. Zuljan Kumar podílela na řádné výuce na ÚBK. V rámci seminářů prezentovala řadu přednášek o slovinských dialektech: např. Slovene dialects (v semináři věnovaném dialektologii) nebo Lexical semantics in Slovene dialects a Identity construction, language practices and language ideologies (the case of Slovenes in Italy) (v seminářích věnovaných historii a vývoji českého jazyka). Dne 20. 11. 2019 se paní docentka zúčastnila dialektologického výjezdu do Holasovic a Neplachovic, který byl jednak součástí dialektologické výuky posluchačů ÚBK, jednak akcí připravovanou ve spolupráci s Obecním úřadem Neplachovice, a s Místní lidovou knihovnou Holasovice, s Muzeem slezského venkova v Holasovicích a se zapsaným spolkem Slezský venkov. Součástí výjezdu proto byla rovněž propagace dialektologického výzkumu pracovníků Ústavu bohemistiky a knihovnictví a rozšiřování regionální sítě odborníků i laiků, kteří při výzkumu spolupracují s ÚBK.

Doc. Zuljan Kumar v současné době koordinuje za slovinskou stranu přípravu mezinárodní vědecké konference Dialejktologie a geolingvistika současné střední Evropě, kterou na přelomu března a dubna pořádá ÚBK společně s Jazykovědným ústavem Fraňo Ramovše (Slovinská akademie věd v Lublani).

Význam mezinárodní vědecké spolupráce připomněla 2. prosince 2019 rovněž přednáška prof. PhDr. Františka Čermáka, DrSc., jednoho z nejvýznačnějších českých jazykovědců, který se specializuje na lexikologii, lexikografii, frazeologii, idiomatiku, sémantiku, morfologii, teorii jazyka, metodologii jazyka a korpusovou lingvistiku. Prof. Čermák je zakladatelskou osobností české korpusové jazykovědy, od roku 1994 do roku 2014 řídil Ústav Českého národního korpusu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Projekt Český národní korpus se pod jeho vedením rozrostl natolik, že je celosvětově citován a je považován za modelový mezi korpusy slovanských jazyků. Bohatě navštívená přednáška Korpusová metodologie zaujala nejen bohemisty, ale i studenty a pedagogy Ústavu cizích jazyků.

Jen o dva dny později navštívila ÚBK doc. PaedDr. Helena Chýlová, Ph.D., ze Západočeské univerzity v Plzni s přednáškou Vývoj lexikální zásoby současné češtiny po roce 1989. Docentka Chýlová se systematicky zabývá vývojem purismu v češtině; a to nejen z hlediska slovní zásoby. Publikuje rovněž v oblasti výzkumu současné běžně mluvené řeči a dialektologie. Současně se věnovala jazykovým aspektům fenoménu hry jako cesty k pochopení literárního díla