Po „covidovém“ pouze online ročníku 2021 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v úterý 5. 4. 2022 tradiční Studentskou vědeckou konferenci opět prezenčně. V učebně M 10 na Masarykově třídě se představilo celkem osm prací ze všech oborů, které se na ÚBK vyučují. Řada příspěvků přinesla nové poznatky a zároveň se posluchárnou nesl i společný smích. Konference se zúčastnili studenti bakalářských i magisterských oborů.
Pokud jde o zacílení konference, převažovala témata literární. Jednak z národní literatury (Eva Levayová: Zobrazení chudoby ve Vlčí jámě J. Glazarové; Vojtěch Říha: Zhudebněná poezie Bohuslava Reynka; Tereza Opršalová: Ivův román jako román mladé deziluze). Jednak z oblasti světové literatury (Jáchym Andrýsek: Úvod do čtení Joyceova Odyssea, Veronika Jiříčková: Mýty a legendy v díle A. Sapkowského). Nechyběla ani práce věnující se srovnání různých uměleckých médií (Michaela Olšavská: Jáma a kyvadlo a Švankmajerova filmová intepretace), dále práce studentky kulturní dramaturgie vztahující se ke vztahu divadla a obrazové složky (Tereza Krejčová: Kamera, akce, Nighthawks aneb Pokus o interpretaci Hopperova obrazu). Z oboru knihovnictví dvojice autorek představila možnosti využití moderních technologií v heuristice a uchovávání archivních zdrojů (Klára Kováčová – Ing. Ivana Kyselová, Ph.D.: Robot čte rukopisnou kuchařskou knihu z roku 1667? (Výzkum použití umělé inteligence při zpřístupnění archivního písemného dědictví)).
Učebna M 10 byla po celou dobu konání akce velmi slušně zaplněna a studenti i pedagogové tak mohli nerušeně a klidně rozmlouvat. Diskuze i samotné příspěvky přinesly celou řadu cenných postřehů. Ukázalo se, že právě pestrost nabízených oborů a možnost konfrontovat různé úhly pohledu na umění jsou živou a důležitou součástí činnosti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Zároveň se tak znova otevřela otázka většího a hlubšího propojování studentů jednotlivých oborů, zkrátka se potvrdilo, že otázka mezioborovosti není na ÚBK frází, ale zažívanou a zakoušenou realitou.
Jakub Chrobák