Jednotlivé kapitoly knihy jsou většinou rozšířením příspěvků ze stejnojmenné konference, která se uskutečnila 17. září 2020 na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě. Konferenci i publikaci podpořil grant Česko-polského literárního fóra Ministerstva zahraničí České republiky, jehož řešitelem byl doc. Martinek a partnerskou zahraniční institucí se stala Academia Europea Sarbeviana, zastoupená dr. Teresou Kaczorowskou.

Hlavní část knihy je věnována osobnosti a tvorbě polského básníka, jezuitského kněze, kazatele a učence Macieje Kazimierza Sarbiewského, erbu Prawdzic (1595–1440), a recepci jeho díla v českých zemích i na Slovensku. Další část kolektivní monografie se věnuje např. česko-polským literárním vztahům barokního období v cestopisné a memoárové literatuře, v poutních písních, duchovních eklogách či pastorální poezii. V knize nalezneme také studii o proměnách češtiny v textech barokních kazatelů nebo kapitoly o dalších pozoruhodných literárních osobnostech baroka (Martin Filadelf Zámrský, Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Stanisław Samuel Szemiot aj.). Závěr knihy patří úvahám o barokním romantismu Juliusze Słowackého a románu Aloise Jiráska Temno.