Konferenci slavnostně zahájil vedoucí ÚBK Martin Tichý, k němuž se s úvodním slovem za organizátory připojil také Jakub Záhora. Následoval první blok, moderovaný Pavlou Bergmannovou, který posluchače vtáhl do světa divadla a performance. Tomáš Chudoba poutavě přiblížil spolupráci studentů Kulturní dramaturgie v divadelní praxi se Slezským divadlem Opava a proces vzniku jejich dramaturgických úvodů. Václav Hanáček se ve svém performativně směřovaném příspěvku věnoval současnému fenoménu slam poetry, zkoumal rozdíly mezi předem připravenými a improvizovanými texty a přidal i osobní postřehy. První část uzavřela Aida Bolat, která se podělila o své dojmy z návštěvy opery Evžen Oněgin v kazašské Astaně, nabídla recenzi inscenace a představila též impozantní architekturu místního divadla.

Druhý blok konference se pod taktovkou moderátora Jakuba Chrobáka ponořil do literárněvědných a lingvistických vod. Tereza Kratochvilová představila svou bakalářskou práci o vývoji ženských protagonistek v dílech vybraných autorů, s důrazem na proměny hlavní hrdinky Rudolfových Pusinek. Daniel Šimáček zaujal propojením dvou interpretačních rámců v lyrice – fikčních světů a rituálních aktů – s cílem nabídnout komplexnější pohled na básnické texty. Izabela Varga uzavřela tento blok představením metodologie svého výzkumu jazykového projevu pacientů po cévní mozkové příhodě, kde se zaměřuje na lexikální analýzu a potenciál pro vytvoření specializovaného jazykového korpusu.

Po občerstvení následoval třetí, technologicky orientovaný blok, moderovaný Magdalénou Lapúnikovou. Marcel Klínek demonstroval inovativní využití chatbotů pro sběr jazykových dat v bohemistickém výzkumu. Lukáš Němec představil v mnohém potřebný projekt tvorby HTR modelu na platformě Transkribus pro automatickou transkripci historických rukopisů. Na jeho příspěvek navázal Vojtěch Říha, který prezentoval praktické využití těchto technologií a popsal zvolené postupy při trénování jednotlivých HTR modelů. Závěrečné slovo tohoto bloku patřilo Michaele Opuszynské, která se zaměřila na aktuální téma popularizace národního obrození prostřednictvím sociálních sítí, analyzovala aktivity Karolíny Zoe Meixnerové a její charakteristické popularizační techniky, kterými oslovuje široké publikum.

Celá konference tak nabídla nejen přehled aktuálního studentského bádání, ale i podnětnou výměnu myšlenek a inspiraci pro další akademickou činnost. Pestrost témat a nadšení prezentujících potvrdily, že mladá generace badatelů v rámci vědních disciplín bohemistiky, kulturní dramaturgie a knihovnictví má co nabídnout a s chutí se pouští do rozmanitých výzkumných výzev.