Český jazyk a literatura

Home » Ke čtení

Category Archives: Ke čtení

30 popsaných let XI – Lucie Dudková

Tušila jsemfotka oříznutá

Tušila jsem, že se bude chtít vrátit. Snažila jsem se k němu lísat a odvracet jeho hlavu blíž k sobě, ale nešlo to. Díval se skrze mě, někam daleko do minulosti. Neviděl mě, ani nemohl. Asi mu tam bylo líp. Ulovila jsem něco k obědu a rozdělila se s ním. Krev zvířete vychlemstal jako vodu, ani si ji nevychutnal. Chtěla jsem mu připomenout, že je volný. Může pít zhluboka a běhat celé hodiny jen tak pro radost. Může spát tam, kde usne, a vysát krev z čehokoli si usmyslí. Volnost ho zabíjela skoro tak rychle jako člověka. Je tak strašně ochočený. Vymýšlí si různé úkoly, které dělá každý den s jistou pravidelností. Dokonce s jistou pravidelností močí. Jako by ho venčil neviditelný pán. Udělala jsem chybu, měla jsem ho nechat zemřít v zajetí. Často mluví o lidském městě a o trápení svého pána. O lidské lásce, která není taková, jako ta naše. Lidská láska je věrná a plná bolesti. Lidé o své děti pečují dlouho do dospělosti a v podstatě od nich nikdy úplně neodejdou. Já jsem svá mláďata nechala jít. Poprvé jsem byla trochu smutná. Ale bylo to ode mě hloupé. Nechápu, proč by se mnou měla zůstávat. Musí si najít vlastní rozkoš, naučit se zabíjet a poznat štěstí z dlouhého běhu. Některé věci jim jejich matka předat nemůže. Uvědomí si je, až přijde čas. Já lidi znám. Nejsou takoví, jak o nich mluví on. Jsou sobečtí, špinaví, upocení a neustále křičí. Pořád musí předstírat nějakou činnost, všechno si zdůvodňují, jsou ješitní a namlouvají si, že dodržují pravidla. Podle pravidel se mezi sebou dokážou vraždit po milionech. Když ale někdo zabije mimo pravidla, zbytek smečky ho nemilosrdně usmrtí. Jsou si věrní jenom proto, že brzo zestárnou a pak už je nikdo nechce. Starý člověk je odporný jako hnijící větev. A hloupá pravidla by se dodržovat neměla. (Pokračování textu…)

30 popsaných let IX – Ivana Kašpárková

***

IK

Své pokroky hodnotím obětní symbolikou na oknech.

Vina čmuchá kolem jako špatně vycvičený pes.

Nesuď se tak tvrdě, když jsi od přírody měkká,

slyším slova atakovat mantinely mého světa.

Úděl se tváří jako usmíření.

Každé ráno při cestě do práce se nelibě

zdravím s minulostí, cestou nazpět ji vítám

jako jediný světlý bod.

 

Dělí nás frekventovaná silnice:

převaděč na mě blýská zlatým zubem

a fosforeskující vestou,

i přes pokročilý věk flirtuje.

Láká mě představa vybočit z předem

naplánovaného směru

a přejít silnici se zavřenýma očima.

 

Ivana Kašpárková absolvovala Českou literaturu v roce 2013. Pokračovala pak studii v Ostravě a Olomouci. Nyní pracuje jako učitelka českého jazyka na základní škole v Opavě. Nedávno vydala v nakladatelství Perplex básnickou sbírku Numeri.

30 popsaných let VII – Gabriela Ženatá

Já – Ty?Dsc_6096

 

Tvář

dere se ulicí,

s betonovou maskou

nesnáší ty věci

ty hlavy, ty nohy,

to lidské maso,

tlející městem v hodinách

ubitých hromaděnými předměty,

říkám já-ono

kde je já-ty?

Zahltit předměty

požrat je namístě nemístně

v konzumu válet se

obléct se taškami

vitrínou spatřit se… (dýchá na sklo?)

(Pokračování textu…)

30 popsaných let VI – Veronika Motúzová

Tisíce kousků…

71585203_10211682739182879_8580958917805211648_o

Tisíce kousků

roztříštěných na drobné části.

Lidská duše probodána

kousky zdobící okolí.

Nikdy se nezcelí

napořád rozdělené.

To jsou kousky mé

lehkooděné.

 

Veronika Motúzová, bratislavská rodačka, absolvovala obor Česká literatura v roce 2014. Po studiích zamířila na jižní Moravu, kde začala pracovat v knihovně. Momentálně je na rodičovské „dovolené“.

30 popsaných let V – Václav Křížek

***

smart

ulice je vedrem celá černá

většina z nás se rozpadá

teď jen sedět ve stínu, dívat se přivřenýma očima

pít ledovou limonádu a čekat

až začne foukat vítr

sníst misku studených ryb

potom vstát a jít

pomalu našlapovat dělat stejné kroky

jít až na konec města jít až za město

jít až do jiného města

a tam to celé prožít znovu

nikde nikdo

odpoledne cestou k moři

jen v dálce proletí helikoptéra

jsem sám na celé ulici

auta jsou neviditelná

kamenná zídka se drolí

slunce je těžké

tráva se hýbe

 

Václav Křížek (pseud. Václav Maxmilián) absolvoval v roce 2014 obor Česká literatura. Poté studoval v Brně nejprve magisterské studium, následně doktorát, jehož dosáhl letošního roku disertací o estetice Marcela Prousta. Je autorem dvou básnických sbírek: Meziměstí a Pobřeží. Píše také literární kritiku (do Hosta, Protimluvu…) a v poslední době rovněž prózy.

30 popsaných let IV – Ondřej Hložek

***DSC_8316

Došel petrolej v lampě

Sedíme potmě

v kuchyni,

okénkem padá světlo

na tvou tvář

Tiskneš mi zápěstí,

cítím vlastní tep

Uřízli jsme tehdy panty,

aby se ty dveře

nedovíraly

Aby se při těch definitivách

nedalo za sebou prásknout

navěky

 

Ondřej Hložek absolvoval obor Česká literatura v roce 2011. Poté vystřídal devatero řemesel a vydal šest básnických sbírek a dvě knihy pro děti. Jeho texty vyšly ve sbornících Nejlepší české básně 2017 a 2018 (nakladatelství Host).

30 popsaných let III – Irena Šťastná

Zaječí mládě

irena šťastná - FOTO daniela otáhalová

Sníh jako vdechnutý cukr

bělounký poprašek

zastaví dech.

 

Náraz do vozu je zvuk.

 

Sekundový kotoul.

 

Natažené zadní běhy

a nulové možnosti.

 

Hrudka na cestě.

 

Každá další pneumatika

nabírá jeho světle šedé chlupy

a rozváží je  po kraji.

 

Irena Šťastná absolvovala studijní obor Knihovnictví v roce 2003. Dlouhodobě pracuje v Knihovně města Ostravy. Je autorkou celkem pěti básnických knih, její zatím poslední sbírka Sen o třetí plíci vyšla v nakladatelství Protimluv v roce 2018. Držitelka Ceny Jantar a nominace na cenu Magnesia Litera za poezii a Drážďanskou cenu lyriky. V současné době připravuje k vydání básnickou knížku DNA: Dny, roky a co víc?

30 popsaných let II – Radek Touš

V zahradě…

Image00190 (1)

 

v zahradě

napadaly ořechy

nikdo je neslyšel

na šňůře šaty

nahé nachýlené šaty

 

Radek Touš absolvoval obor Česká literatura v roce 2017 a navazující magisterské studium Bohemistiky v roce 2019. V roce 2017 získal Literární cenu Vladimíra Vokolka. V současnosti je na doktorském studiu v Olomouci a kromě disertační práce o Růženě Svobodové připravuje také svou první básnickou knihu.

30 popsaných let I – Alžběta J. Petrová

fotoDomov

 

Procházíme se

mezi hrušněmi

bzukot much

v plesnivých plodech

kolikrát jsme tudy už kráčeli

 

to co je příliš blízko

nepoznáváme

 

Alžběta Johanka Petrová absolvovala obor Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo v roce 2015. Žije v Hostivici u Prahy a pracuje jako pedagog dramatické výchovy v Lidické galerii a v ZŠ Parentes. Finalistka Literární soutěže Františka Halase a vítězka Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) v současnosti připravuje v nakladatelství Klenov svoji debutovou básnickou sbírku s názvem Zastaveni…

  • Add to Phrasebook
    • No word lists for Czech -> Czech…
    • Create a new word list…
  • Copy

Spiritus agens podzemí / Oskar Mainx

Dlouho očekávaná a pečlivě připravená. Tak lze označit právě vyšlou edici prvního svazku básnických spisů filozofa, prozaika a nejen legendy, ale rovnou patriarchy českého undergroundu. Egon Bondy ovlivňuje a bude ovlivňovat jak své příznivce, tak — a možná ještě více — zaryté odpůrce. Nelze nepodlehnout jeho osobnosti, přesvědčující nás v jedné chvíli o svém sebezbožnění, aby nám vzápětí ukázala jediné východisko existence v sebevraždě.

(Pokračování textu…)