Po „covidovém“ pouze online ročníku 2021 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v úterý 5. 4. 2022  tradiční Studentskou vědeckou konferenci opět prezenčně. V učebně M 10 na Masarykově třídě se představilo celkem osm prací ze všech oborů, které se na ÚBK vyučují. Řada příspěvků přinesla nové poznatky a zároveň se posluchárnou nesl i společný smích. Konference se zúčastnili studenti bakalářských i magisterských oborů.

Pokud jde o zacílení konference, převažovala témata literární. Jednak z národní literatury (Eva Levayová: Zobrazení chudoby ve Vlčí jámě J. Glazarové; Vojtěch Říha: Zhudebněná poezie Bohuslava Reynka; Tereza Opršalová: Ivův román jako román mladé deziluze). Jednak z oblasti světové literatury (Jáchym Andrýsek: Úvod do čtení Joyceova Odyssea, Veronika Jiříčková: Mýty a legendy v díle A. Sapkowského). Nechyběla ani práce věnující se srovnání různých uměleckých médií (Michaela Olšavská: Jáma a kyvadlo a Švankmajerova filmová intepretace), dále práce studentky kulturní dramaturgie vztahující se ke vztahu divadla a obrazové složky (Tereza Krejčová: Kamera, akce, Nighthawks aneb Pokus o interpretaci Hopperova obrazu). Z oboru knihovnictví dvojice autorek představila možnosti využití moderních technologií v heuristice a uchovávání archivních zdrojů (Klára Kováčová –  Ing. Ivana Kyselová, Ph.D.: Robot čte rukopisnou kuchařskou knihu z roku 1667? (Výzkum použití umělé inteligence při zpřístupnění archivního písemného dědictví)).

Učebna M 10 byla po celou dobu konání akce velmi slušně zaplněna a studenti i pedagogové tak mohli nerušeně a klidně rozmlouvat. Diskuze i samotné příspěvky přinesly celou řadu cenných postřehů. Ukázalo se, že právě pestrost nabízených oborů a možnost konfrontovat různé úhly pohledu na umění jsou živou a důležitou součástí činnosti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Zároveň se tak znova otevřela otázka většího a hlubšího propojování studentů jednotlivých oborů, zkrátka se potvrdilo, že otázka mezioborovosti není na ÚBK frází, ale zažívanou a zakoušenou realitou.

Jakub Chrobák

V rámci Týdne Akademie věd (dříve Týden vědy a techniky) se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví uskutečnila ve čtvrtek 4. 11. 2021 přednáška dr. Jakuba Sichálka Nejvýznamnější dílo naší starší literatury – čekejte překvapení… Jejím předmětem – překvapení již nyní můžeme prozradit i těm, kdo se nemohli zúčastnit – bylo německy psané dílo vzniklé v Čechách okolo roku 1400: Oráč z Čech městského notáře Jana z Žatce.

Nová monografie Libora Martinka, vydaná ve vratislavském nakladatelství ATUT, je věnována polskojazyčnému těšínskému spisovateli, jenž jako první přesáhl rozměr regionálního písemnictví kraje. (V próze se to podařilo ve stejnou dobu rodákovi z Karviné Gustawu Morcinkovi, jenž na rozdíl od Kubisze po první světové válce zůstal v Polsku a usadil se ve Skoczowě.)

(Pokračování textu…)

U příležitosti 30 let Filozoficko-přírodovědecké fakulty a 30 let opavské bohemistiky přinášíme seriál připomínek našich absolventů, kteří byli či jsou literárně činní. Požádali jsme je o ukázku z jejich tvorby, kterou doplníme o informace o jejich životním běhu.

Připomínáme tak to, na co jsme byli vždy hrdi: že 30 let opavské bohemistiky je i 30 let popsaných literaturou.

Seriál můžete sledovat také na facebooku ÚBK: https://bit.ly/3kiUJl5

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Během jarních a letních měsíců uspěl Ústav bohemistiky a knihovnictví v akreditaci nových studijních programů zaměřených na český jazyk a literaturu, které nahradí dosavadní studijní obory Česká literatura, Český jazyk a literatura a Bohemistika. Národní akreditační úřad udělil akreditaci bakalářskému programu Český jazyk a literatura (se 4 studijními plány: celistvý prezenční, celistvý kombinovaný, maior a minor) a navazujícímu magisterskému programu Český jazyk a literatura (prezenční celistvý). V obou případech byla akreditace udělena na 10 let. Všechny programy a kombinace (bakalářské sdružené studium s angličtinou, němčinou, italštinou nebo historií) budou vypsány do přijímacího řízení na příští akademický rok.

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Editoři Martin Tichý a Radek Touš vydali na sklonku minulého roku dosud nevydané paměti slezského spisovatele Frana Směji s titulem Na co jsem nezapomněl. Součástí knihy jsou také rozsáhlé vysvětlivky a podrobná studie reflektující Smějovo dílo od počátků až po normalizaci.

OM: Jak dlouho jste na knize pracovali, a proč jste se rozhodli právě pro Smějovy paměti? Jsou v nich patrné i „estetické“ ambice, nebo se spíše jedná o soukromé svědectví sociálního a kulturního obrazu doby? Lze vysledovat, zda Směja zvažoval jejich zveřejnění? Konečně: nebylo by čtenářsky vděčnější (i s ohledem ke čtenáři z regionu) edičně zpřístupnit některý z jeho dosud nevydaných románů? (Pokračování textu…)

S uzavírajícím se semestrem přichází čas rekapitulace nejen pedagogické činnosti, ale i dalších aktivit, které se v uplynulém semestru odehrávaly na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Bohatý byl v tomto semestru program pohostinských přednášek, z větší části spoluorganizovaný místní pobočkou Jazykovědného sdružení.

(Pokračování textu…)

Dlouholetá snaha Libora Martinka o sbližování kultury českého a polského národa má další pokračování. Je jí monografie pedagoga, novináře, básníka, prozaika, publicisty a překladatele, ale i dramatika, režiséra a herce Wilhelma Przeczka.

Autorem knihy je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik a teoretik, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, který se ve své literárně-historické práci dlouhodobě zaměřuje na autory, kteří mají tvůrčí i ohlasový přesah na obou stranách česko-polské hranice. Mezi ně patří i Wilhelm Przeczek.

Martinkova kniha o Wilhelmu Przeczkovi (1936 – 2006) a jeho tvorbě není určena primárně vědcům a akademické oblasti, ale širší čtenářské veřejnosti. Tomu odpovídá její jazyk a styl. Pozornost věnuje především Przeczkově poezii a próze pro dospělé čtenáře, které podrobuje podrobné analýze, komentuje ji a interpretuje s výbornou znalostí autorova díla a literárního kontextu (polského, českého i zahraničního, do kterého se zapojovalo). Literární práci pro děti i Przeczkovu publicistiku zaznamenává více méně doplňkově, v oblasti dramatických textů pro divadlo a rozhlas se drží na úrovni tematických rozborů. Autor si je vědom, že monografie není a ani vlastně nemůže být úplným a zcela vyčerpávajícím pokusem o portrét tohoto významného spisovatele z polské národnostní menšiny v České republice. Snažil se vytvořit spíše než striktně diverzifikovaný literárněvědný text čtenářsky vděčnější příběh jedné a jedinečné “knihy“, kterou Przeczek vlastně psal po celý svůj život. (Pokračování textu…)