Představení edice z díla Karla Kapouna
V pondělí 18. dubna 2016 navštívil Ústav bohemistiky a knihovnictví jeho emeritní pracovník doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc., aby představil zájemcům z řad studentů, pedagogů i veřejnosti svůj nový ediční počin: výbor z díla básníka Karla Kapouna (1902-1963), na němž se podílel. Rozsáhlá a typograficky zajímavě vypravená kniha vyšla v brněnském nakladatelství Barrister & Principal pod prostým názvem Básník a kromě jiného obsahuje i Soldánův doslov. Posluchači vyslechli zejména výklad o různých peripetiích Kapounova života i o přípravě edice (včetně objevení dosud nezvěstné Kapounovy prvotiny Albatros, z níž tak poprvé výbor přináší ukázky). Závěrem L. Soldán také přednesl některé Kapounovy básně.
Kolektivní publikace o strukturalismu
Slezská univerzita v Opavě vydala publikaci Český a polský strukturalismus a poststrukturalismus – historie a současnost (Opava, 2015), v níž se pokusili z různých úhlů mapovat přínos strukturalismu či poststrukturalismu v humanitních vědách odborníci z českých, polských a amerických pracovišť: Seweryna Wysłouch (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Poznaň), Libor Martinek (Slezská univerzita, Opava), Michal Kříž (Univerzita Palackého, Olomouc), Richard Změlík (Uniwersytet Wrocławski, Vratislav), Vít Gvoždiak (Filozofický ústav AVČR, Praha), Joanna Barska a Katerzyna Kaczmarczyk (Uniwersytet Warszawski, Varšava), Ladislav Tondl (AVČR, Praha), Aleksandra Jesrzebska (Uniwersytet Jagielloński, Krakov), Jarmila Doubravová (Západočeská univerzita, Plzeň), Bronislava Volková (Indiana University, Bloomington), Tomáš Hoskovec (Masarykova univerzita, Brno), Małgorzata Gamrat (Uniwersytet Warszawski, Varšava), Emil Volek (Arizona State University, Temple), Martin Charvát (Univerzita Karlova, Praha), Wojciech Kalaga (Uniwersytet Ślaski, Katovice), Hana Bednaříková (Olomouc) a Aleš Haman (Praha).
Publikace vznikla na základě interního grantu SU (č. IGS/15/2015), jehož rešitelem a redaktorem publikace byl L. Martinek.
Obsah je k dispozici zde.
Rozhovor s Jakubem Chrobákem o ročence nejlepších českých básních
V internetovém deníku Ostravan.cz vyšel rozhovor Ivana Motýla s Jakubem Chrobákem, zejména o ročence Nejlepší české básně, vydávané nakladatelstvím Host, jejíž redakce se pro rok 2016 ujal spolu s Vítem Slívou právě J. Chrobák.
Rozhovor si můžete přečíst zde: http://www.ostravan.cz/28963/o-nejlepsich-ceskych-basnich-za-rok-2016-rozhodne-jakub-chrobak-krasny-ukol-rika/
Kulatý stůl o kritické hybridní edici díla F. Gellnera s opavskou účastí
13. října 2015 proběhl na Ústavu pro českou literaturu kulatý stůl věnovaný kritické hybridní edici Díla Františka Gellnera, připravené editory z textologického oddělení ústavu. S koreferátem věnovaným pohledu literárního historika na problematiku vydávání Gellnerova díla vystoupil na akci Martin Tichý. Videozáznam je ke zhlédnutí zde: https://vimeo.com/147019982
Spiritus agens podzemí / Oskar Mainx
Dlouho očekávaná a pečlivě připravená. Tak lze označit právě vyšlou edici prvního svazku básnických spisů filozofa, prozaika a nejen legendy, ale rovnou patriarchy českého undergroundu. Egon Bondy ovlivňuje a bude ovlivňovat jak své příznivce, tak — a možná ještě více — zaryté odpůrce. Nelze nepodlehnout jeho osobnosti, přesvědčující nás v jedné chvíli o svém sebezbožnění, aby nám vzápětí ukázala jediné východisko existence v sebevraždě.
Čeho jsi práv? A čeho hoden? (Nad knihou K. Šiktance Na Knížecí) / Jakub Chrobák
Poezie Karla Šiktance svým rozpětím mezi nejrůznější historické situace, ve kterých se básnění v Čechách a na Moravě nacházelo, získala reálné vědomí, že neexistuje nic, co by — i kdyby se sebevíc prohlašovalo a dokonce i jevilo jako jediný správný krok ve vývoji básnění — mohlo nabídnout recept na báseň. Je to stará dobrá zkušenost, jen je dnes víc potřeba o ní mluvit a především ji psaním potvrzovat, abychom ji nepřeslechli mezi všemi těmi rychlými pobídkami k slyšitelnosti a použitelnosti básně, jak ji představuje nejeden současný koncept soudobého a snad i jediného možného budoucího psaní. (Pokračování textu…)
O českém vydání básní Franciszka Nastulczyka Průvodce slepého psa / Libor Martinek
Nakladatelství Protimluv se sídlem v Ostravě vydalo v r. 2014 s podporou grantu Ministerstva kultury ČR a Generálního konzulátu Polské republiky český výbor z poezie Franciszka Nastulczyka Průvodce slepého psa.
Franciszek Nastulczyk pochází z Bystřice nad Olší, kde se 22. 8. 1957 narodil. Z jeho životopisu připomeňme, že po absolvování základní školy s polským jazykem vyučovacím v Bystřici nad Olší vystudoval Lesnické odborné učiliště v Bílé, maturoval na Střední průmyslové škole dřevařské v Hranicích. Studoval na těšínské pobočce Slezské univerzity v Katovicích a ve studiu pedagogiky a filozofie pokračoval na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde absolvoval v r. 1983. Vzdělání si rozšířil postgraduálním studiem informatiky a tělesné výchovy na Technice v městě Bielsko-Biała, kde se oženil a kde trvale žije. (Pokračování textu…)
Identita v literatuře Těšínska
V nakladatelství STON2 v polských Kielcích vyšla rozsáhlá knižní práce Libora Martinka o literatuře na Těšínsku. (Pokračování textu…)
Nová elektronická publikace – sborník Česká a polská poezie po roce 1989
Po více než deseti letech vydává Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU sborník shrnující příspěvky z konfrence pořádané v listopadu 2004. Zpoždění, s nímž se sborník dostává k zájemcům o problematiku nejnovější poezie, bylo zaviněno stejně jako u sborníku Divadlo v české a polské literatuře neplněním smlouvy o vydání publikací ze strany katovického nakladatelství Sląsk, s nímž má Slezská univerzita uzavřenou platnou smlouvu. Tímto tedy vydáváme ve fromě elektronické publikace poslední z příspěvků, které zaznívaly na opavských česko-polských konferencích.
Publikaci najdete zde.
Publikace připomínající Jiřího Urbance
Filozoficko-přírodovědecká fakulta SU připomněla osobnost jednoho ze svých zakladatelů, literárního vědce Jiřího Urbance (1932-2014), brožurkou obsahující Urbancovu výběrovou bibliografii a jeho drobný vědecký medailon. Publikaci připravil Libor Martinek.