Studentská konference ÚBK
Dne 27. 2. 2018 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví již tradiční Studentskou vědeckou konferenci. Setkání oficiálně zahájil doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., a moderoval Mg. Oskar Mainx, Ph.D. Konference sice tento rok nebyla, pokud jde o vystupující, až tak početně zastoupena, avšak o to tematicky podnětnější byly jednotlivé příspěvky.
Zahajující příspěvek studentky navazujícího magisterského studia v oboru knihovnictví Bc. Michaely Mrázové měl titul Informační chování odborných komunit a ukázal, jak efektivně lze některé informační metodiky využít i ve velkých korporátních společnostech (jako např. Autocont). Posluchačka navazujícího magisterského studia oboru Bohemistika Bc. Žaneta Brezániová ve svém vystoupení (Severomoravský samizdat) ukázala ve faktograficky vyčerpávajícím příspěvku pestrou paletu samizdatových publikací na severní i střední Moravě z období „normalizace“ a věnovala se klíčovým edičním počinům nakladatelským i časopiseckým z této oblasti (např. Protější chodník nebo Severomoravská pasivita). Poslední vystupující Bc. Adriana Krettková, rovněž z navazujícího magisterského studia oboru Bohemistika, nazvala svůj příspěvek Básník z Jeseníku – Petr Španger a pokusila se v něm interpretovat a kontextuálně uchopit básnickou tvorbu autora úzce svázaného s jesenickým regionem. V závěrečném bloku, který tvořil velmi věcnou diskusi, se zúčastnění dotkli např. terminologických problémů tzv. regionální tvorby či jejího geografického uchopení (v příspěvku Žanety Brezániové) nebo edičních otázek kolem tvorby nedávno náhle zesnulého básníka Petra Špangera. Moderátor konferenci uzavřel s pozvánkou na další setkání příští rok.
Česká literatura v Drážďanech / Stanislava Schupplerová
Už třetí měsíc (od 23. září) se obyvatelé Drážďan mohou seznamovat s českým uměním v rámci Dnů české a německé kultury, do kterých se zapojily nejrůznější instituce na obou stranách hranice. Tento prestižní festival existuje již 18 let a postupně se v rámci něj v Německu představují jednotlivé české a moravské regiony či města. Letos se hlavním festivalovým hostem stal Zlínský kraj, za který vyrazili do Německa dramatik Josef Holcman a básník Jakub Chrobák (který žije rozkročený mezi Valašskem a Slezskem). (Pokračování textu…)
Přednáška o Olegu Susovi
25. října navštívil Ústav bohemistiky a knihovnictví jeho emeritní pracovník doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc., aby představil svou novou edici – knížku Oleg Sus méně známý, do níž vybral literární kritiky publikované brněnským estetikem O. Susem v měsíčníku Host do domu v 60. letech 20. století a již doprovodil svým doslovem.
Ostravský literární čtvrtek s absolventem SU
Dne 20. 4. 2017 se představí v rámci pravidelných literárních čtvrtků v ostravském Domě umění, které zajišťuje ostravský kulturní časopis Protimluv, básníci Václav Maxmilián a Jan Nemček a spisovatel a překladatel Igor Indruch. Večer moderuje Oskar Mainx.
Václav Maxmilián (nar. 1987, Kroměříž), píše básně a povídky. Absolvoval obor Česká literatura na Slezské univerzitě v Opavě, nyní žije a studuje v Brně. Poezii a prózu publikoval např. v Hostu, Tvaru, Welesu, Protimluvu. V Kroměříži pořádá autorská čtení Lovec střelil ptáka. Svoji první básnickou sbírku Meziměstí vydal v nakladatelství Host (2016). Nový připravovaný soubor básní nese název Střechy domů.
Jan Nemček (nar. 1986, Ostrava-Vítkovice), básník, organizátor. Publikoval např. v literárních časopisech Host, Tvar, Weles, H_aluze, Protimluv. Jeho básně zazněly v rozhlasovém pořadu Liberatura. Žije a pracuje v Ostravě, kde také na Dole Michal příležitostně pořádá autorská čtení Literární sprcha. Básnicky debutoval sbírkou Proluka (Perplex, 2016), za kterou se dostal do užší nominace na Cenu Jiřího Ortena.
Igor Indruch (nar. 1967, Valašské Meziříčí) napsal romány Děti mrtvol (1994, Votobia) a Mozkodlab (1999). Od roku 1991 do současnosti také přeložil několik knih, např. trilogii Růžové ukřižování od Henryho Millera, Kosti a svaly zenu od Paula Ropse ad. V současnosti připravuje k vydání nový román Buď rád, ukázku z něj publikoval Protimluv č. 3-4/2016.
Knížka o Ondrovi Łysohorském
V Polsku, ve wrocławském nakladatelství odborné literatury ATUT vyšla knížka Libora Martinka o básníkovi Ondrovi Łysohorském (vl. jm. Ervín Goj), rodákovi ze slezského Frýdku, který svou básnickou tvorbou psanou v lašském nářečí (jež se pokoušel povýšit na spisovný jazyk) zaujal už ve 30. letech 20. století českou literární kritiku a po druhé světové válce se dočkal také četných překladů do evropských jazyků, ba byl nominován na Nobelovu cenu. Monografie nemapuje jen básníkův život, ale především analyzuje jeho tvorbu, její kontext a také bohatoz reflexi kritikou i literární vědou.
Ústavní studentská konference ’17
V úterý 28. února 2017 se konala tradiční studentská konference ÚBK. Vystoupili na ní studenti tří oborů studovaných na ústavu: Jasmína Finkeová (Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo) s příspěvkem Festival v teorii, historii a praxi, Ivan Faldyna (Učitelství ČJL) s referátem o Patočkově filozofii literatury, Tereza Jirásková (též Učitelství) s výkladem Nad Karáskovými písňovými texty: experimentální pojetí tradicionálů a Radek Touš (pro indispozici v zastoupení) z oboru Česká literatura s příspěvkem Růžena Svobodová: realistický detail vs. secesní ornament. 
Nejlepší české básně 2016
Letošní svazek antologie Nejlepší české básně, vydávané nakladatelstvím Host, uspořádali Vít Slíva a Jakub Chrobák.
Rozhovor Ivana Motýla s Jakubem Chrobákem v internetovém deníku Ostravan najdete zde: http://www.ostravan.cz/36836/precetl-jsem-i-hromady-balastu-rika-jakub-chrobak-editor-nejlepsich-ceskych-basni-2016/
Reportáž v pořadu České televize Události v kultuře lze zhlédnout zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/216411000121207 (začátek 11:05)
Nový obor: Bohemistika
Už od letošního akademického roku 2016/2017 lze na Filozoficko-přírodovědecké fakultě SU studovat nový navazující magisterský obor Bohemistika. Jedná se o jednooborové studium českého jazyka a literatury, navazující na bakalářské obory Česká literatura nebo Český jazyka a literatura. Akreditace byla udělena do roku 2020 včetně práva rigorózního řízení (udělování titulu PhDr.).
Přijímací řízení bylo vyhlášeno 31. 8. 2016, přihlášky je možné podávat do 30. 9. Přijímací zkouška proběhne v říjnu a bude mít charakter ústní zkoušky ze znalostí dějin a teorie literatury a současného českého jazyka na bakalářské úrovni.
Nový obor je vhodný pro ty absolventy bakalářského studia češtiny (především jednooborového, ale i dvouoborového), kteří chtějí prohloubit své znalosti z dějin české literatury, teorie literatury, současného jazyka, dějin jazyka i lingvistické metodologie. Absolventi mohou nalézt uplatnění všude tam, kde je vyžadována především odborně praktická znalost jazyka a literatury, např. jako pracovníci správních institucí pro komunikaci a styk s veřejností, v kulturních zařízeních, redakcích, nakladatelstvích, médiích či reklamě, jakož i v odborné sféře (literární archivy, muzea, knihovny, akademické instituce ad.). Obor může tvořit také vhodný předpoklad pro pokračování v doktorském studiu českého jazyka, české literatury, ale také teorie literatury, komparatistiky, obecné lingvistiky apod.
Zájemci se mohou s dotazy obracet na adresu martin.tichy@fpf.slu.cz.
Publikace se studentskou účastí
Druhý díl publikace Desátá léta v podobách kritiky (první s vročením 2013, druhý 2015) nejen navazuje tematicky na díl první, ale především opět zapojuje do odborné práce studenty magisterského studia. Kniha vzešla z studenského grantu Studentské grantové soutěže SU; studenti navazujících magisterských oborů (Michal Bařina, Silvie Březinská, Martina Hlavičková, Jan Kavan, Veronika Motúzová a Daniela Sajdlová) připravili ediční přílohy a dva z nich se podíleli i na literárněhistorických kapitolách. Pozornost je v knize věnována kritické recepci 6 literárních děl z druhého desetiletí 20. století: Posvátnému jaru Růženy Svobodové (1911), Meči Damoklově Jaroslava Vrchlického (1912), Temnu Aloise Jiráska (1915), Šípkovému keři Petra Křičky (1916), Antonínu Vondrejcovi Karla Matěje Čapka-Choda (1917-1918) a básnické sbírce Anebo Viktora Dyka (1918).
Obsah je zde.
Ze studovny do hospody a zase zpátky (studentská literárněvědná konference 2016) / Jakub Chrobák
Konec dubna je už tradičně časem, který si pro sebe uzurpuje mezinárodní Studentská literárněvědná konference, pořádaná Ústavem pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Jde o tradiční věc, která se konala už po patnácté. Na počátku konference putovala mezi různými města a místy, stihla se zastavit i v Opavě, kde ji, tehdy ještě jako vyjukaný studentík, navštívil i autor tohoto článku. S tématem Bohumil Hrabal, které mně od té doby zůstalo. (Pokračování textu…)