Nová monografie Libora Martinka, vydaná ve vratislavském nakladatelství ATUT, je věnována polskojazyčnému těšínskému spisovateli, jenž jako první přesáhl rozměr regionálního písemnictví kraje. (V próze se to podařilo ve stejnou dobu rodákovi z Karviné Gustawu Morcinkovi, jenž na rozdíl od Kubisze po první světové válce zůstal v Polsku a usadil se ve Skoczowě.)

(Pokračování textu…)

U příležitosti 30 let Filozoficko-přírodovědecké fakulty a 30 let opavské bohemistiky přinášíme seriál připomínek našich absolventů, kteří byli či jsou literárně činní. Požádali jsme je o ukázku z jejich tvorby, kterou doplníme o informace o jejich životním běhu.

Připomínáme tak to, na co jsme byli vždy hrdi: že 30 let opavské bohemistiky je i 30 let popsaných literaturou.

Seriál můžete sledovat také na facebooku ÚBK: https://bit.ly/3kiUJl5

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Během jarních a letních měsíců uspěl Ústav bohemistiky a knihovnictví v akreditaci nových studijních programů zaměřených na český jazyk a literaturu, které nahradí dosavadní studijní obory Česká literatura, Český jazyk a literatura a Bohemistika. Národní akreditační úřad udělil akreditaci bakalářskému programu Český jazyk a literatura (se 4 studijními plány: celistvý prezenční, celistvý kombinovaný, maior a minor) a navazujícímu magisterskému programu Český jazyk a literatura (prezenční celistvý). V obou případech byla akreditace udělena na 10 let. Všechny programy a kombinace (bakalářské sdružené studium s angličtinou, němčinou, italštinou nebo historií) budou vypsány do přijímacího řízení na příští akademický rok.

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Editoři Martin Tichý a Radek Touš vydali na sklonku minulého roku dosud nevydané paměti slezského spisovatele Frana Směji s titulem Na co jsem nezapomněl. Součástí knihy jsou také rozsáhlé vysvětlivky a podrobná studie reflektující Smějovo dílo od počátků až po normalizaci.

OM: Jak dlouho jste na knize pracovali, a proč jste se rozhodli právě pro Smějovy paměti? Jsou v nich patrné i „estetické“ ambice, nebo se spíše jedná o soukromé svědectví sociálního a kulturního obrazu doby? Lze vysledovat, zda Směja zvažoval jejich zveřejnění? Konečně: nebylo by čtenářsky vděčnější (i s ohledem ke čtenáři z regionu) edičně zpřístupnit některý z jeho dosud nevydaných románů? (Pokračování textu…)

S uzavírajícím se semestrem přichází čas rekapitulace nejen pedagogické činnosti, ale i dalších aktivit, které se v uplynulém semestru odehrávaly na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Bohatý byl v tomto semestru program pohostinských přednášek, z větší části spoluorganizovaný místní pobočkou Jazykovědného sdružení.

(Pokračování textu…)

Dlouholetá snaha Libora Martinka o sbližování kultury českého a polského národa má další pokračování. Je jí monografie pedagoga, novináře, básníka, prozaika, publicisty a překladatele, ale i dramatika, režiséra a herce Wilhelma Przeczka.

Autorem knihy je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik a teoretik, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, který se ve své literárně-historické práci dlouhodobě zaměřuje na autory, kteří mají tvůrčí i ohlasový přesah na obou stranách česko-polské hranice. Mezi ně patří i Wilhelm Przeczek.

Martinkova kniha o Wilhelmu Przeczkovi (1936 – 2006) a jeho tvorbě není určena primárně vědcům a akademické oblasti, ale širší čtenářské veřejnosti. Tomu odpovídá její jazyk a styl. Pozornost věnuje především Przeczkově poezii a próze pro dospělé čtenáře, které podrobuje podrobné analýze, komentuje ji a interpretuje s výbornou znalostí autorova díla a literárního kontextu (polského, českého i zahraničního, do kterého se zapojovalo). Literární práci pro děti i Przeczkovu publicistiku zaznamenává více méně doplňkově, v oblasti dramatických textů pro divadlo a rozhlas se drží na úrovni tematických rozborů. Autor si je vědom, že monografie není a ani vlastně nemůže být úplným a zcela vyčerpávajícím pokusem o portrét tohoto významného spisovatele z polské národnostní menšiny v České republice. Snažil se vytvořit spíše než striktně diverzifikovaný literárněvědný text čtenářsky vděčnější příběh jedné a jedinečné “knihy“, kterou Przeczek vlastně psal po celý svůj život. (Pokračování textu…)

Dne 13. března 2019 byla Ústavem bohemistiky a knihovnictví uspořádána jako již tradičně každým rokem v tomto období Studentská vědecká konference. Letošní ročník však byl velmi hojný, a to jak na účast vystupujících, tak na účast samotných studentů a pedagogů. Učebna o kapacitě 48 míst byla beznadějně zaplněna a pro posluchače bylo nutno doplnit lavice a židle.

Po oficiálním zahájení vedoucího Ústavu dr. Tichého moderátoři strukturovali vystoupení do dvou celků: první uváděl dr. Mainx z literárního oddělení, provedení druhého celku se ujala Mgr. Horsáková z oddělení audiovizuální tvorby. Tematická pestrost tohoto konferenčního ročníku byla dána nejen jednotlivými příspěvky z oblasti literární vědy (celkem 5 příspěvků), ale také přesahem do problematiky audiovizuální (3 příspěvky). Zástupci bakalářských a magisterských studijních programů byli v rovnováze. Publikum si tak mohlo vyslechnout přednášky na témata od Karla Hynka Máchy a gotického románu, přes regionální literaturu, současnou prózu, až po prezentace studentských absolventských (hraných i dokumentárních) filmů. (Pokračování textu…)

Letošní rok bude pro Lipsko ve znamení české kultury. Celý rok se tu pořádají nejrůznější setkání, autorská čtení, vernisáže a výstavy, konference, koncerty, promítání filmů a vše završí v listopadu Lipská opera, kde bude uvedena Janáčkova Její pastorkyňa. Rok to bude pro Lipsko v mnohém náročný, ale určitě také obohacující a zajímavý, vždyť tuto východoněmeckou metropoli navštíví hvězdy českého literárního nebe jako Jaroslav Rudiš a Kafka Band, Jáchym Topol, Radka Denemarková, Iva Procházková, Michal Ajvaz či Jaromír Typlt a další. Řeč v rámci různých setkání bude také například o Jiřím Grušovi, Josefu Váchalovi nebo J. A. Komenském. A jak takový literaturou nabitý rok nejlépe začít? (Pokračování textu…)