Už od letošního akademického roku 2016/2017 lze na Filozoficko-přírodovědecké fakultě SU studovat nový navazující magisterský obor Bohemistika. Jedná se o jednooborové studium českého jazyka a literatury, navazující na bakalářské obory Česká literatura nebo Český jazyka a literatura. Akreditace byla udělena do roku 2020 včetně práva rigorózního řízení (udělování titulu PhDr.).

Přijímací řízení bylo vyhlášeno 31. 8. 2016, přihlášky je možné podávat do 30. 9. Přijímací zkouška proběhne v říjnu a bude mít charakter ústní zkoušky ze znalostí dějin a teorie literatury a současného českého jazyka na bakalářské úrovni.

Nový obor je vhodný pro ty absolventy bakalářského studia češtiny (především jednooborového, ale i dvouoborového), kteří chtějí prohloubit své znalosti z dějin české literatury, teorie literatury, současného jazyka, dějin jazyka i lingvistické metodologie. Absolventi mohou nalézt uplatnění všude tam, kde je vyžadována především odborně praktická znalost jazyka a literatury, např. jako pracovníci správních institucí pro komunikaci a styk s veřejností, v kulturních zařízeních, redakcích, nakladatelstvích, médiích či reklamě, jakož i v odborné sféře (literární archivy, muzea, knihovny, akademické instituce ad.). Obor může tvořit také vhodný předpoklad pro pokračování v doktorském studiu českého jazyka, české literatury, ale také teorie literatury, komparatistiky, obecné lingvistiky apod.

Zájemci se mohou s dotazy obracet na adresu martin.tichy@fpf.slu.cz.

Druhý díl publikace Desátá léta v podobách kritiky (první s vročením 2013, druhý 2015) nejen navazuje tematicky na díl první, ale především opět zapojuje do odborné práce studenty magisterského studia. Kniha vzešla z studenského grantu Studentské grantové soutěže SU; studenti navazujících magisterských oborů (Michal Bařina, Silvie Březinská, Martina Hlavičková, Jan Kavan, Veronika Motúzová a Daniela Sajdlová) připravili ediční přílohy a dva z nich se podíleli i na literárněhistorických kapitolách. Pozornost je v knize věnována kritické recepci 6 literárních děl z druhého desetiletí 20. století: Posvátnému jaru Růženy Svobodové (1911), Meči Damoklově Jaroslava Vrchlického (1912), Temnu Aloise Jiráska (1915), Šípkovému keři Petra Křičky (1916), Antonínu Vondrejcovi Karla Matěje Čapka-Choda (1917-1918) a básnické sbírce Anebo Viktora Dyka (1918).

Obsah je zde.

V pondělí 18. dubna 2016 navštívil Ústav bohemistiky a knihovnictví jeho emeritní pracovník doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc., aby představil zájemcům z řad studentů, pedagogů i veřejnosti svůj nový ediční počin: výbor z díla básníka Karla Kapouna (1902-1963), na němž se podílel. Rozsáhlá a typograficky zajímavě vypravená kniha vyšla v brněnském nakladatelství Barrister & Principal pod prostým názvem Básník a kromě jiného obsahuje i Soldánův doslov. Posluchači vyslechli zejména výklad o různých peripetiích Kapounova života i o přípravě edice (včetně objevení dosud nezvěstné Kapounovy prvotiny Albatros, z níž tak poprvé výbor přináší ukázky). Závěrem L. Soldán také přednesl některé Kapounovy básně.

Slezská univerzita v Opavě vydala publikaci Český a polský strukturalismus a poststrukturalismus – historie a současnost (Opava, 2015), v níž se pokusili z různých úhlů mapovat přínos strukturalismu či poststrukturalismu v humanitních vědách odborníci z českých, polských a amerických pracovišť: Seweryna Wysłouch (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Poznaň), Libor Martinek (Slezská univerzita, Opava), Michal Kříž (Univerzita Palackého, Olomouc), Richard Změlík (Uniwersytet Wrocławski, Vratislav), Vít Gvoždiak (Filozofický ústav AVČR, Praha), Joanna Barska a Katerzyna Kaczmarczyk (Uniwersytet Warszawski, Varšava), Ladislav Tondl (AVČR, Praha), Aleksandra Jesrzebska (Uniwersytet Jagielloński, Krakov), Jarmila Doubravová (Západočeská univerzita, Plzeň), Bronislava Volková (Indiana University, Bloomington), Tomáš Hoskovec (Masarykova univerzita, Brno), Małgorzata Gamrat (Uniwersytet Warszawski, Varšava), Emil Volek (Arizona State University, Temple), Martin Charvát (Univerzita Karlova, Praha), Wojciech Kalaga (Uniwersytet Ślaski, Katovice), Hana Bednaříková (Olomouc) a Aleš Haman (Praha).

Publikace vznikla na základě interního grantu SU (č. IGS/15/2015), jehož rešitelem a redaktorem publikace byl L. Martinek.

Obsah je k dispozici zde.

V nakladatelství STON2 v polských Kielcích vyšla rozsáhlá knižní práce Libora Martinka o literatuře na Těšínsku. (Pokračování textu…)

Po více než deseti letech vydává Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU sborník shrnující příspěvky z konfrence pořádané v listopadu 2004. Zpoždění, s nímž se sborník dostává k zájemcům o problematiku nejnovější poezie, bylo zaviněno stejně jako u sborníku Divadlo v české a polské literatuře neplněním smlouvy o vydání publikací ze strany katovického nakladatelství Sląsk, s nímž má Slezská univerzita uzavřenou platnou smlouvu. Tímto tedy vydáváme ve fromě elektronické publikace poslední z příspěvků, které zaznívaly na opavských česko-polských konferencích.

Publikaci najdete zde.

Filozoficko-přírodovědecká fakulta SU připomněla osobnost jednoho ze svých zakladatelů, literárního vědce Jiřího Urbance (1932-2014), brožurkou obsahující Urbancovu výběrovou bibliografii a jeho drobný vědecký medailon. Publikaci připravil Libor Martinek.

Ve dnech 22. a 23. dubna 2015 se v Praze na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala tradiční studentská literárněvědná konference. V doprovodu pedagogů dr. Chrobáka (jenž zasedl rovněž v porotě soutěže) a dr. Mainxe se konference zúčastnily dvě studentky FPF SU: Bc. Silvie Březinská s příspěvkem Zločin na literárním textu – k diskuzím nad románem Temno a jeho filmové adaptaci a Bc. Daniela Sajdlová s referátem „Literární zločin“ ve vybraných románech Michala Ajvaze.

Ještě s vročením 2014 vyšla publikace připravená Oskarem Mainxem pod titulem Literatura jako výzva a apel. Kolektivní monografie vydaná Slezskou univerzitou obsahuje celkem 27 studií od autorů z České republiky, Polska, Slovenska a Německa. Jak v úvodu píše editor publikace, soubor „má ambici ukázat, jak pestré jsou možnosti apelativní kategorie vyskytující se v textech rozmanitých původů a národnostních oblastí a jak se tato vlastnost literatury, a potažmo umění obecně, podílí na komunikační situaci“. Ukazuje, že apelativnost „patří mezi nejpozoruhodnější témata estetiky a literárního myšlení vůbec“, ale současně je  „třeba mít se také k opatrnosti vůči tomuto tématu“, zejména když nejdůraznějšími apely se vyznačuje umění spoutané totalitními režimy. (Pokračování textu…)

Slavnostní představení a křest knížky Libora Martinka o básníkovi Władysławu Sikorovi proběhl 12. března 2015 ve známé těšínské kavárně AVION/NOIVA.