Český jazyk a literatura
Kontakt:

Ústav bohemistiky a knihovnictví

FPF Slezské univerzity v Opavě

Masarykova tř. 37 746 01 Opava

Tel. 553 684 418

Úřední hodiny sekretariátu:

po-pá 8:30-10:00, 12:30-14:00

30 popsaných let IV – Ondřej Hložek

***DSC_8316

Došel petrolej v lampě

Sedíme potmě

v kuchyni,

okénkem padá světlo

na tvou tvář

Tiskneš mi zápěstí,

cítím vlastní tep

Uřízli jsme tehdy panty,

aby se ty dveře

nedovíraly

Aby se při těch definitivách

nedalo za sebou prásknout

navěky

 

Ondřej Hložek absolvoval obor Česká literatura v roce 2011. Poté vystřídal devatero řemesel a vydal šest básnických sbírek a dvě knihy pro děti. Jeho texty vyšly ve sbornících Nejlepší české básně 2017 a 2018 (nakladatelství Host).

30 popsaných let III – Irena Šťastná

Zaječí mládě

irena šťastná - FOTO daniela otáhalová

Sníh jako vdechnutý cukr

bělounký poprašek

zastaví dech.

 

Náraz do vozu je zvuk.

 

Sekundový kotoul.

 

Natažené zadní běhy

a nulové možnosti.

 

Hrudka na cestě.

 

Každá další pneumatika

nabírá jeho světle šedé chlupy

a rozváží je  po kraji.

 

Irena Šťastná absolvovala studijní obor Knihovnictví v roce 2003. Dlouhodobě pracuje v Knihovně města Ostravy. Je autorkou celkem pěti básnických knih, její zatím poslední sbírka Sen o třetí plíci vyšla v nakladatelství Protimluv v roce 2018. Držitelka Ceny Jantar a nominace na cenu Magnesia Litera za poezii a Drážďanskou cenu lyriky. V současné době připravuje k vydání básnickou knížku DNA: Dny, roky a co víc?

30 popsaných let II – Radek Touš

V zahradě…

Image00190 (1)

 

v zahradě

napadaly ořechy

nikdo je neslyšel

na šňůře šaty

nahé nachýlené šaty

 

Radek Touš absolvoval obor Česká literatura v roce 2017 a navazující magisterské studium Bohemistiky v roce 2019. V roce 2017 získal Literární cenu Vladimíra Vokolka. V současnosti je na doktorském studiu v Olomouci a kromě disertační práce o Růženě Svobodové připravuje také svou první básnickou knihu.

30 popsaných let I – Alžběta J. Petrová

fotoDomov

 

Procházíme se

mezi hrušněmi

bzukot much

v plesnivých plodech

kolikrát jsme tudy už kráčeli

 

to co je příliš blízko

nepoznáváme

 

Alžběta Johanka Petrová absolvovala obor Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo v roce 2015. Žije v Hostivici u Prahy a pracuje jako pedagog dramatické výchovy v Lidické galerii a v ZŠ Parentes. Finalistka Literární soutěže Františka Halase a vítězka Literární ceny Vladimíra Vokolka (2019) v současnosti připravuje v nakladatelství Klenov svoji debutovou básnickou sbírku s názvem Zastaveni…

  • Add to Phrasebook
    • No word lists for Czech -> Czech…
    • Create a new word list…
  • Copy

30 popsaných let

logo_FPF_barvaU příležitosti 30 let Filozoficko-přírodovědecké fakulty a 30 let opavské bohemistiky přinášíme seriál připomínek našich absolventů, kteří byli či jsou literárně činní. Požádali jsme je o ukázku z jejich tvorby, kterou doplníme o informace o jejich životním běhu.

Připomínáme tak to, na co jsme byli vždy hrdi: že 30 let opavské bohemistiky je i 30 let popsaných literaturou.

Seriál můžete sledovat také na facebooku ÚBK: https://bit.ly/3kiUJl5

 

  • Add to Phrasebook
    • No word lists for Czech -> Czech…
    • Create a new word list…
  • Copy

Česko-polská barokistická konference

foto 00073Ve čtvrtek 17. září proběhla na půdě Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU mezinárodní konference České a polské literární baroko / Česki i polski barok literacki.
Její organizátor doc. Libor Martinek jí zúročil dlouhodobou spolupráci s Akademií Europeana Sarbieviana, polskou kulturní a vědeckou institucí, která pečuje o odkaz významného barokního básníka Macieje Kazimierze Sarbiewského (1595–1640).
Účastníci konference, kteří vážili cestu do Opavy navzdory všem nepříznivým epidemiologickým okolnostem, soustředili své referáty ke dvěma oblastem. První byla osobnost a dílo sarmatského Horatia, jak je Sarbiewski nazýván. Druhou oblastí zájmu byly česko-polské vazby v literatuře raného novověku, ať už v barokní legendistice, duchovní lyrice, homiletice, nebo cestopisech. Zejména k referátům komparativně zaměřeným probíhala živá diskuse.
Konference se konala za podpory grantu Česko-polského fóra, jehož řešitelem je doc. Martinek. Díky této grantové podpoře získá jednání konference i knižní podobu.

Nové studijní programy

Během jarních a letních měsíců uspěl Ústav bohemistiky a knihovnictví v akreditaci nových studijních programů zaměřených na český jazyk a literaturu, které nahradí dosavadní studijní obory Česká literatura, Český jazyk a literatura a Bohemistika. Národní akreditační úřad udělil akreditaci bakalářskému programu Český jazyk a literatura (se 4 studijními plány: celistvý prezenční, celistvý kombinovaný, maior a minor) a navazujícímu magisterskému programu Český jazyk a literatura (prezenční celistvý). V obou případech byla akreditace udělena na 10 let. Všechny programy a kombinace (bakalářské sdružené studium s angličtinou, němčinou, italštinou nebo historií) budou vypsány do přijímacího řízení na příští akademický rok.

  • Add to Phrasebook
    • No word lists for Czech -> Czech…
    • Create a new word list…
  • Copy
  • Add to Phrasebook
    • No word lists for Czech -> Czech…
    • Create a new word list…
  • Copy

K vydání pamětí Frana Směji / Oskar Mainx

smeja_obalka-page-001Editoři Martin Tichý a Radek Touš vydali na sklonku minulého roku dosud nevydané paměti slezského spisovatele Frana Směji s titulem Na co jsem nezapomněl. Součástí knihy jsou také rozsáhlé vysvětlivky a podrobná studie reflektující Smějovo dílo od počátků až po normalizaci.

 

OM: Jak dlouho jste na knize pracovali, a proč jste se rozhodli právě pro Smějovy paměti? Jsou v nich patrné i „estetické“ ambice, nebo se spíše jedná o soukromé svědectví sociálního a kulturního obrazu doby? Lze vysledovat, zda Směja zvažoval jejich zveřejnění? Konečně: nebylo by čtenářsky vděčnější (i s ohledem ke čtenáři z regionu) edičně zpřístupnit některý z jeho dosud nevydaných románů? (Pokračování textu…)

Ohlédnutí za jazykovědnými přednáškami zimního semestru / Zbyněk Holub

DSC00528S uzavírajícím se semestrem přichází čas rekapitulace nejen pedagogické činnosti, ale i dalších aktivit, které se v uplynulém semestru odehrávaly na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Bohatý byl v tomto semestru program pohostinských přednášek, z větší části spoluorganizovaný místní pobočkou Jazykovědného sdružení.

(Pokračování textu…)

Libor Martinek vydal monografii o spisovateli Wilhelmu Przeczkovi / Martin Kůs

Dlouprzeczek-obalkaholetá snaha Libora Martinka o sbližování kultury českého a polského národa má další pokračování. Je jí monografie pedagoga, novináře, básníka, prozaika, publicisty a překladatele, ale i dramatika, režiséra a herce Wilhelma Przeczka.

Autorem knihy je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik a teoretik, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, který se ve své literárně-historické práci dlouhodobě zaměřuje na autory, kteří mají tvůrčí i ohlasový přesah na obou stranách česko-polské hranice. Mezi ně patří i Wilhelm Przeczek.

Martinkova kniha o Wilhelmu Przeczkovi (1936 – 2006) a jeho tvorbě není určena primárně vědcům a akademické oblasti, ale širší čtenářské veřejnosti. Tomu odpovídá její jazyk a styl. Pozornost věnuje především Przeczkově poezii a próze pro dospělé čtenáře, které podrobuje podrobné analýze, komentuje ji a interpretuje s výbornou znalostí autorova díla a literárního kontextu (polského, českého i zahraničního, do kterého se zapojovalo). Literární práci pro děti i Przeczkovu publicistiku zaznamenává více méně doplňkově, v oblasti dramatických textů pro divadlo a rozhlas se drží na úrovni tematických rozborů. Autor si je vědom, že monografie není a ani vlastně nemůže být úplným a zcela vyčerpávajícím pokusem o portrét tohoto významného spisovatele z polské národnostní menšiny v České republice. Snažil se vytvořit spíše než striktně diverzifikovaný literárněvědný text čtenářsky vděčnější příběh jedné a jedinečné “knihy“, kterou Przeczek vlastně psal po celý svůj život. (Pokračování textu…)