U příležitosti 30 let Filozoficko-přírodovědecké fakulty a 30 let opavské bohemistiky přinášíme seriál připomínek našich absolventů, kteří byli či jsou literárně činní. Požádali jsme je o ukázku z jejich tvorby, kterou doplníme o informace o jejich životním běhu.

Připomínáme tak to, na co jsme byli vždy hrdi: že 30 let opavské bohemistiky je i 30 let popsaných literaturou.

Seriál můžete sledovat také na facebooku ÚBK: https://bit.ly/3kiUJl5

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Během jarních a letních měsíců uspěl Ústav bohemistiky a knihovnictví v akreditaci nových studijních programů zaměřených na český jazyk a literaturu, které nahradí dosavadní studijní obory Česká literatura, Český jazyk a literatura a Bohemistika. Národní akreditační úřad udělil akreditaci bakalářskému programu Český jazyk a literatura (se 4 studijními plány: celistvý prezenční, celistvý kombinovaný, maior a minor) a navazujícímu magisterskému programu Český jazyk a literatura (prezenční celistvý). V obou případech byla akreditace udělena na 10 let. Všechny programy a kombinace (bakalářské sdružené studium s angličtinou, němčinou, italštinou nebo historií) budou vypsány do přijímacího řízení na příští akademický rok.

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

• Add to Phrasebook
  • No word lists for Czech -> Czech…
  • Create a new word list…
• Copy

Editoři Martin Tichý a Radek Touš vydali na sklonku minulého roku dosud nevydané paměti slezského spisovatele Frana Směji s titulem Na co jsem nezapomněl. Součástí knihy jsou také rozsáhlé vysvětlivky a podrobná studie reflektující Smějovo dílo od počátků až po normalizaci.

OM: Jak dlouho jste na knize pracovali, a proč jste se rozhodli právě pro Smějovy paměti? Jsou v nich patrné i „estetické“ ambice, nebo se spíše jedná o soukromé svědectví sociálního a kulturního obrazu doby? Lze vysledovat, zda Směja zvažoval jejich zveřejnění? Konečně: nebylo by čtenářsky vděčnější (i s ohledem ke čtenáři z regionu) edičně zpřístupnit některý z jeho dosud nevydaných románů? (Pokračování textu…)

S uzavírajícím se semestrem přichází čas rekapitulace nejen pedagogické činnosti, ale i dalších aktivit, které se v uplynulém semestru odehrávaly na Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Bohatý byl v tomto semestru program pohostinských přednášek, z větší části spoluorganizovaný místní pobočkou Jazykovědného sdružení.

(Pokračování textu…)

Dlouholetá snaha Libora Martinka o sbližování kultury českého a polského národa má další pokračování. Je jí monografie pedagoga, novináře, básníka, prozaika, publicisty a překladatele, ale i dramatika, režiséra a herce Wilhelma Przeczka.

Autorem knihy je doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik a teoretik, pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě, který se ve své literárně-historické práci dlouhodobě zaměřuje na autory, kteří mají tvůrčí i ohlasový přesah na obou stranách česko-polské hranice. Mezi ně patří i Wilhelm Przeczek.

Martinkova kniha o Wilhelmu Przeczkovi (1936 – 2006) a jeho tvorbě není určena primárně vědcům a akademické oblasti, ale širší čtenářské veřejnosti. Tomu odpovídá její jazyk a styl. Pozornost věnuje především Przeczkově poezii a próze pro dospělé čtenáře, které podrobuje podrobné analýze, komentuje ji a interpretuje s výbornou znalostí autorova díla a literárního kontextu (polského, českého i zahraničního, do kterého se zapojovalo). Literární práci pro děti i Przeczkovu publicistiku zaznamenává více méně doplňkově, v oblasti dramatických textů pro divadlo a rozhlas se drží na úrovni tematických rozborů. Autor si je vědom, že monografie není a ani vlastně nemůže být úplným a zcela vyčerpávajícím pokusem o portrét tohoto významného spisovatele z polské národnostní menšiny v České republice. Snažil se vytvořit spíše než striktně diverzifikovaný literárněvědný text čtenářsky vděčnější příběh jedné a jedinečné “knihy“, kterou Przeczek vlastně psal po celý svůj život. (Pokračování textu…)

Dne 13. března 2019 byla Ústavem bohemistiky a knihovnictví uspořádána jako již tradičně každým rokem v tomto období Studentská vědecká konference. Letošní ročník však byl velmi hojný, a to jak na účast vystupujících, tak na účast samotných studentů a pedagogů. Učebna o kapacitě 48 míst byla beznadějně zaplněna a pro posluchače bylo nutno doplnit lavice a židle.

Po oficiálním zahájení vedoucího Ústavu dr. Tichého moderátoři strukturovali vystoupení do dvou celků: první uváděl dr. Mainx z literárního oddělení, provedení druhého celku se ujala Mgr. Horsáková z oddělení audiovizuální tvorby. Tematická pestrost tohoto konferenčního ročníku byla dána nejen jednotlivými příspěvky z oblasti literární vědy (celkem 5 příspěvků), ale také přesahem do problematiky audiovizuální (3 příspěvky). Zástupci bakalářských a magisterských studijních programů byli v rovnováze. Publikum si tak mohlo vyslechnout přednášky na témata od Karla Hynka Máchy a gotického románu, přes regionální literaturu, současnou prózu, až po prezentace studentských absolventských (hraných i dokumentárních) filmů. (Pokračování textu…)